Zisk ČEZu před zdaněním mírně narostl. Dividendy z akcií se ale vrátí k normálu, říká analytička Klímová

Energetická skupina ČEZ letos v prvním pololetí vydělala 22,3 miliardy korun, čistý zisk společnosti je tak meziročně o 34 procent nižší. Důvodem jsou hlavně zvláštní daně, a to z neočekávaných zisků, takzvaný windfall tax, a odvody z nadměrných tržeb. „Jestliže tedy letos byla dividenda 145 korun na akcii, dá se čekat, že příští rok se vrátí k normálu, co je kolem 50 korun,“ říká v rozhovoru analytička Radiožurnálu Jana Klímová.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektrárna Dukovany

Čistý zisk společnosti ČEZ je meziročně o 34 procent nižší | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak výsledky ČEZu hodnotit? Je ten pokles větší nebo menší než se čekalo?
Největší propad zisku ČEZ hlásil už za první čtvrtletí, a to o 60 procent. Nynější pokles za celé první pololetí o 34 procent meziročně tedy není nějaké negativní překvapení. Pokles jako takový se očekával, protože loni právě ve druhém čtvrtletí už se na trzích projevily důsledky ruské agrese na Ukrajině z konce února. Začal obrovský růst cen energií, který zvedl zisky ČEZu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s Janou Klímovou

Ceny se letos ale vrací k normálu a zisk proti loňsku tedy už tak neroste. To, co pak stojí za samotným poklesem čistého zisku ČEzu, tak to jsou zmíněné mimořádné daně a odvody.

Zisk před odpisy a daněmi, tzv. EBITDA, se totiž ČEZu nesnížila, ale mírně, o tři miliardy, narostla na 62 miliardy korun.

Kolik ČEZ státu na mimořádné dani a odvodech zaplatí?
Podle údajů firmy dosáhly jen za pololetí náklady na daň z mimořádných zisků, tzv. windfall tax neboli válečnou daň, která je zavedena ve výši 60 procent nad standardní sazbu, celkem 13 miliard korun. Dalších 11 miliard zaplatit ČEZ na odvodech z nadměrných tržeb výroby elektřiny. Ty postihují hlavně výrobu z jaderných elektráren.

Jana Klímová | Foto: Matěj Skalický | Zdroj: Český rozhlas

Stát pak tyto peníze používá na dotaci zastropovaných cen pro spotřebitele, a to jak z řad domácností, tak i firem. Konečné ceny dodavatelů pro letošní rok totiž byly po loňském energetickém šoku tak vysoké, že by je velká část lidí měla problém zaplatit. K tomu si stát letos od ČEZu také vybral mimořádnou dividendu ve výši 54 miliard korun. Firma tak ve čtvrtek zveřejnila svůj odhad, že celkově letos na všech daních a díky dividendě pošle státu až 120 miliard korun.

Dividenda se vrátí do normálu

Dá se s velkou dividendou počítat i z letošního zisku?
Určitě ne. Za celý rok očekává ČEZ zisk na úrovni 33 až 37 procent, což je necelá polovina toho, co vydělal loni. Jestliže tedy letos byla dividenda 145 korun na akcii, dá se čekat, že příští rok se vrátí k normálu, co je kolem 50 korun. Velký problém s tím pochopitelně mají soukromí akcionáři, kterých je 30 procent. Na valné hromadě také na vedení ČEZ apelovali, aby se proti vysokému zdanění bránilo, a to v reakci nevyloučilo nějaké nespecifikované kroky týkající se daňového řízení se státem.

ČEZ vydělal v prvním pololetí 22,3 miliardy korun. Neočekávaný zisk zatížila zvláštní daň windfall tax

Číst článek

ČEZ kromě poklesu zisku oznámil také velký útlum těžby uhlí a výroby elektřiny z uhlí. Co je za tím?
Je to tak, těžba uhlí klesla meziročně zhruba o 14 procent a výroba v uhelných a také paroplynových elektrárnách o 22 procent. Důvodem je, že loni jely vzhledem k hladu po elektřině a vysokých cenách všechny elektrárny včetně uhelných naplno, a vyplatilo se to i přes relativně drahé emisní povolenky, které cenu uhelné elektřiny zatěžují. Naopak letos se ale výroba z uhlí právě kvůli emisním povolenkách už nevyplácí.

Výroba z uhelných elektráren ČEZ tak klesla na historické minimum, podílela se na celkové výrobě jen 27 procenty. Ještě nedávno přitom u nás z uhlí byla víc než polovina vyrobené elektřiny. Do propadu se promítlo také snížení spotřeby elektřiny, kdy spotřebitelé kvůli vysokým cenám oproti loňsku výrazně šetřily. Domácnosti spotřebovaly o 4 procenta elektřiny méně, stejně tak i velké podniky, malé dokonce o 7 procent méně.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme