Nejprve k tomu, proč je aféra věcně vzato nevýznamná. Jednoduše proto, že kokain se v politickém prostředí objevuje běžně. Namátkou: Před několika lety zkoušela jedna italská televize, jak jsou na tom s drogami tamní poslanci. Padesátce z nich setřeli tajně v maskérně z čela pot a nechali ho otestovat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Honzejk: Aféra „kokain ve sněmovně“ je ukázkou politického i společenského pokrytectví

Zjistilo se, že nelegální drogy užívá skoro třetina z nich. Jeden z italských politiků Daniele Capezzone, to komentoval ironicky: „Žádné překvapení. Vždycky jsem říkal, že kdyby do některých místností, kde se konají oficiální jednání, přišel policejní pes, zbláznil by se z toho.“

A dál: Už v roce 2005 poslala německá televize SAT-1 reportéry do Evropského parlamentu, aby tam pořídili vzorky na veřejně používaných místech, například na toaletách. A co myslíte? Ano, pozitivní test na kokain měly téměř všechny vzorky. No a do třetice: V minulém roce se nejen Amerika pobavila, když se kokain našel přímo v – Bílém domě.

Potrefená husa nejvíc kejhá

U nás bude situace velmi podobná, jako ve světě, jak ukázala například loňská aférka brněnské primátorky Markéty Vaňkové, zachycené na fotografii v pozici charakteristické pro přípravu na šňupnutí. Nebo jak naznačuje nadlidská výdrž a neutuchající energie některých poslanců při nočních obstrukčních jednáních.

Nad papírkem s kokainem na sněmovní toaletě by se dalo pokrčit rameny, ale v předvolební atmosféře začalo mohutné řešení, které se záhy proměnilo v politickou frašku. Šéf poslanců Pirátů Michálek realisticky prohlásil, že o problému se mluví v klubech v okolí Sněmovny už roky.

Karel Havlíček z ANO si ale výraz klub vyložil po svém a začal volat, že v poslaneckém klubu ANO se o tom tedy nemluví. Což je samo o sobě pozoruhodné a někomu to může připomínat praktickou aplikaci rčení o potrefené huse.

Zákonodárci všech stran se začali předbíhat v prohlášeních, že oni by kokain ani nepoznali a ukazovali na „ty druhé“. Andrej Babiš začal teatrálně volat po vyhození protidrogového koordinátora Vobořila, za to, že dotyčný jízlivě prohlásil, že kokain ve Sněmovně není žádná novinka a že poslancům, kteří si dávají do nosu, zřejmě nevadí, že podporují zločinecké organizace.

No a ve finále se poslanci jednotlivých partají začali vzájemně vyzývat k testování, do čehož se evidentně mnohým nechce, možná proto, že by dopadli podobně jako před pár lety jejich italští kolegové.   

Závažnější problém než kokain

Pokrytectví z toho čouhá na všechny strany. A není jen v tom, že jeden poslanec obviňuje druhého s tím, že „on sám by nikdy“. Pokrytectví je hlavně v tom, že se mohutně řeší jeden papírek s kokainem, ale problém, který je mnohem závažnější, neřeší nikdo.

Tím problémem je samozřejmě alkohol. Ten ve Sněmovně (po krátké přestávce v letech 2014-2018, kdy bylo nalévání během schůzí zakázáno) teče proudem a nikoho to zvlášť nevzrušuje. Což by asi mělo, hlavně proto, že si lze srovnat účinky obou drog.

Obě jsou samozřejmě škodlivé, ale kokain mysl a tělo nabuzuje, zatímco alkohol obojí otupuje. Z hlediska produkce Sněmovny by tedy bylo vhodné věnovat minimálně stejnou pozornost jako papírkům na toaletě papírkům jiným. Konkrétně účtenkám za alkohol ve sněmovních restauracích.

Takto je dění ve Sněmovně jen odrazem pokrytectví celospolečenského. Teatrálním zděšením nad kokainem, coby drogou ilegální, překrýváme fakt, že největším problémem Česka je droga zcela legální. Droga, která je za pár korun dostupná nejen ve Sněmovně ale, byť o něco málo dráže, i na každém rohu. 

Autor je komentátor Hospodářských novin

Petr Honzejk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít