Brněnský uzel se teď může sukovat i mezinárodně
Když jsem před čtvrt stoletím v jednom článku popisoval, jak bude vypadat brněnské hlavní nádraží a čtvrť kolem něj, jeden starší kolega konstatoval: „Pamatuj, půjdeš do důchodu a stavba ještě nezačne.“ Tehdy jsem se smál.
Plány vypadaly nádherně, vize byly velkolepé. Do důchodu nějakých 45 let a v očích jsem měl představu, že za pár let už budu do Vídně i do Prahy jezdit z nového nádraží.
Ve Vídni i v Praze už ta nádraží nová mají. V rakouské metropoli úplně nové, v Praze aspoň zrekonstruované a novými tunely lépe napojené to hlavní. V Brně nasedám do vlaku na stejném místě, jen trošku vylepšeném.
Ale máme za sebou další ze soutěží na podobu nového nádraží. Se zdůvodněním, že ty předchozí už zastaraly, že tato je podrobnější a smysluplnější. S reprezentativní mezinárodní účastí a vyhlášená ve spolupráci všech aktérů. A moji mladší kolegové nadšeně tvoří příspěvky o tom, jak se blíží přestavba brněnského uzlu.
Návrh vítězného týmu z Nizozemska může uchvátit. Navazuje na tvary známé z brněnského výstaviště, přináší Brnu stanici, která by mohla fungovat. A hrdě se tvářit třeba v kontextu nového nádraží ve Vídni.
Má to ale jeden háček: termíny zahájení stavby jsou spíše z roviny přání. Vítězný tým se může honosit třeba nádražím v Rotterdamu. Projekt vznikl v roce 2003 a stavba začala o čtyři roky později. A už dávno funguje. Je to reálné i v Brně?
Zase zastaralý plán
Za ty desítky let se v Brně vystřídala řada politiků i správců železnic. A u kdekteré stavby hrdě prohlašovali, jak právě ta je vlastně startem oné zásadní části přestavby brněnského železničního uzlu.
Bylo jím třeba vznikající odstavné nádraží na jihu města. Práce na něm skončily před více než deseti lety. Teď podobné označení dostávají třeba rekonstrukce dalších brněnských nádraží, přes která vlaky do toho nového hlavního pojedou.
Naštěstí tyhle stavby mají smysl i v okamžiku, kdy se nic nestane se samotným hlavním nádražím. Současně je to ale nepřímo připuštění – musíme být připraveni na to, že samotná stavba ještě desítky let nemusí začít.
A tudíž může opět zaznít: původní plán je zastaralý, musíme ho aktualizovat, vylepšit, modernizovat. A uplatnit třeba i novější technologie.
Když ostuda, tak mezinárodní
Není třeba probírat obsah sporů o polohu nádraží, námitky aktivistů i odborníků, to, že se stále nepodařilo najít shodu. A samozřejmě ani peníze.
Téma nádraží je terčem vtípků, dotazů i popichování. Pražský kolega, který vystupoval při jedné z výluk na provizorní zastávce v místě plánového nádraží, mi volal: „Jak si můžete říkat moravská metropole, když nemáte metro a je tu jen pole?“
Nové hlavní vlakové nádraží v Brně vznikne podle návrhu nizozemských architektů. Podívejte se
Číst článek
Ale pokud současná soutěž udělala jistý posun, tak tím, že je mezinárodní. A tak i ta ostuda, když se to zase nepovede a znovu zvolíme variantu „stavba nezačala, zkusíme nový plán“, bude o to větší.
Otázku, jestli se nového nádraží do důchodu dočkám, nechám zatím otevřenou. A budu přemýšlet, komu ze současných novinářů tu myšlenku, kterou jsem dostal před čtvrt stoletím, dám dál.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno.
Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností
Petr Šabata
Ruský plyn zase teče do Česka. Hodnotová politika platí jen do doby, než přijde první sousto
Petr Honzejk
ATACMS nad Ruskem – a ty druhé rakety
Libor Dvořák
Češi jsou s vývojem po roce 1989 stále nespokojenější, Petr Fiala věří na zázraky
Apolena Rychlíková