O ekologických investicích české vlády mluví Nejvyšší kontrolní úřad mimořádně opatrně. Není divu. Podpořit budování obnovitelných zdrojů v časech změny klimatu je přece z principu užitečné. Navíc se dotace ve výši 73 miliard soustředila na fotovoltaické elektrárny a zvláště na solární panely na střechách rodinných domů.

Komentář Praha 16:30 2. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Co může být lepšího než čistá elektřina, která nahradí spalování hnědého uhlí, a kterou si navíc každý vyrobí sám. Nehledě k tomu, že peníze přišly z Modernizačního fondu, který z převážné části financuje Evropské unie.

Nejvyšší kontrolní úřad tedy zvolil opatrné formulace. Jeho účetní experti, kteří kontrolovali šestinu přiklepnutých dotací, napsali:

„Podpora, kterou Ministerstvo životního prostředí ČR poskytlo na výstavbu fotovoltaických elektráren v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon fotovoltaických elektráren oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům,“ stojí v závěrečné zprávě.

Firmy, mezi které se počítají i velcí energetičtí giganti, tedy za stejnou částku jako rodinné domy instalovaly solární panely s pětkrát vyšším výkonem. Dotace domácnostem ve výši 30 tisíc korun za každý instalovaný kilowatt se tedy nezdá být efektivní.

Kontroloři se ještě pozastavili nad tím, že z celého dotačního programu půjde opravdu celých 70 miliard na soláry, a na ostatní, tedy třeba větrné elektrárny, „v programu už nezbývají peníze“.

Tuto námitku lze ještě shodit ke stolu. Přestavba tuzemské energetiky je přece jenom na začátku, a když jde o dobrou věc, přece stojí za to investovat o trochu víc.

Peníze z fondu mířily výhradně do fotovoltaik, na větrné elektrárny nezbývá, popisují kontroloři

Číst článek

Potíž je v tom, že se experti z kontrolního úřadu při své kritice drželi opravdu dost zpátky. Je to zřejmé z kontextu. Samozřejmě nejde při současné solární ofenzivě o stejný průšvih, jakým se stal tzv. solární tunel z let 2009 a 2010. Tehdy stát zaručil investorům za elektřinu ze slunce mimořádně vysoké výkupní ceny.

Dodnes spotřebitelé a státní pokladna doplácejí cca 20 miliard korun ročně na soláry, které za rok vyrobí dvě terrawatthodiny (2 TWh) elektrického proudu. Tentokrát se podle zprávy kontrolního úřadu zaplatí jednorázově něco přes 70 miliard, tedy několikrát nižší částka. Až projekt doběhne, získá se tím třikrát víc elektřiny, tedy 6 TWh ročně.

Pokud se k tomu přičtou solární elektrárny, které už jsou v provozu, zajistí tak slunce Česku za rok až 10 terrawatthodin, tedy asi 12 procent potřebné elektřiny.

Ceny elektřiny se soláry nesnižují

Ovšem právě při takovém globálním výčtu se člověk dostane k jádru námitky o nízké efektivitě. Nejde jen o to, že elektřina ze slunce neproudí při ranní a večerní špičce a že se jejím přílivem špičkové ceny nesníží.

Energetický úřad jde po podvádějících solárnících. 10 společnostem licenci již zrušil, dalším 12 to hrozí

Číst článek

Přinejmenším do té doby, než budou dostupné technologie, které dokážou elektřinu uchovat aspoň během jednoho dne.

Také není úplně zásadní námitka, že instalace tisíců malých střešních elektráren vyžaduje posílit rozvodné a distribuční sítě a že tedy vinou solárních investic elektřina běžným spotřebitelům podraží. V boji za ekologickou energii můžeme něco obětovat.

Jde však o to, že deset terrawatthodin není vysoké číslo. Sice pokryje víc než desetinu domácí spotřeby elektřiny, ovšem elektřina tvoří jen něco přes čtvrtinu celkové spotřeby energie.

Jinými slovy, také po solární ofenzivě za 73 miliard pokryje energie ze slunce jen dvě procenta energetické spotřeby Česka.

Dobře, že jste to zkusili, dalo by se říci vládním činitelům odpovědným za energii, příště ale přijďte s něčím lepším.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy  

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít