Peníze z fondu mířily výhradně do fotovoltaik, na větrné elektrárny nezbývá, popisují kontroloři

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí podporovaly z Modernizačního fondu výhradně fotovoltaické elektrárny. Na jiné obnovitelné zdroje, třeba větrné elektrárny, už v programu s názvem Nové obnovitelné zdroje v energetice RES+ nezbývají peníze. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad k výsledkům kontroly peněz z Modernizačního fondu určených na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fotovoltaická elektrárna umístěná na střechách výrobních hal a skladů Pražské strojírny

Peníze z Modernizačního fondu na OZE směřují výhradně do fotovoltaik, píše Nejvyšší kontrolní úřad (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Cílem kontroly bylo prověřit, zda zejména v letech 2021 až 2023 vynakládaly ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí peníze účelně a v souladu s předpisy. Vyjádření ministerstva agentura ČTK zjišťuje.

4:42

Nepoctiví dodavatelé energií klientům zakazují odstoupení od smlouvy. ‚Je to nezákonné,‘ říká úřad

Číst článek

„Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli,“ stojí v tiskové zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Dále uvádí, že projekty ze čtyř výzev z uvedeného programu, které kontroloval, s dotací 12 miliard korun a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 gigawattu, zdvojnásobí výkon solárních elektráren v Česku proti roku 2022.

Vláda loni rozhodla, že do roku 2030 bude 30 procent spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů, připomíná úřad. Je tedy proto třeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny o špičkovém výkonu 10,1 gigawattu a větrné elektrárny s výkonem 1,5 gigawattu.

Kontrolní úřad zjistil, že dotace zvýhodňují domácnosti, které získávají víc peněz, ale podpora výstavby fotovoltaik v domácnostech nebo na veřejných budovách přitom přináší pětkrát nižší instalovaný výkon proti podpoře poskytnuté podnikatelům.

Úřad současně dospěl k závěru, že ministerstvo i fond životního prostředí nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektřiny. Zatímco u podnikatelů představovala průměrná dotace na jeden kilowatt špičkového výkonu 5500 korun, u domácností, obcí a obecních organizací šlo v průměru až o 29 700 korun.

23:08

Green Deal je pro Německo spíš jen další problém. Soláry a větrníky váží investice, které chybí jinde

Číst článek

Přínos fotovoltaických elektráren na rodinných domech a veřejných budovách k plánovanému nově instalovanému výkonu zdrojů je přitom podle zjištění kontrolorů pětkrát nižší proti podnikatelským subjektům.

Úřad upozorňuje, že pokud se v letech 2025 až 2030 nezvýší příjmy Modernizačního fondu, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně se uskuteční již obhájené investice z programu RES+, nebudou ve fondu peníze na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.

Ohledně struktury příjemců podpory z řad podnikatelů Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, že víc než devět miliard korun, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+ získalo pouze 15 příjemců, a to na 219 z celkových 725 podpořených projektů. Největší příjemce dostane podporu 4,4 miliardy korun na 49 projektů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme