Být průzkumníkem veřejného mínění je v každé demokratické zemi nevděčná práce. Pokud volby dopadnou jinak, než ohlašovaly průzkumy, jsou sociologové hned na pranýři. A mohou dokolečka argumentovat, že týden i čtrnáct dní před volebním dnem takto opravdu voličská podpora v dané zemi ještě vypadala.

Přehrát

00:00 / 00:00

David Klimeš: Vědět, či nevědět? Slovensko zkouší dvoudenní moratorium na průzkumy

A když se trefí, tak všichni mávnou rukou, že to nebylo nic těžkého, protože to přeci věděl každý, jak volby dopadnou.

Proto v mnoha evropských zemích do této rizikové doby vstupují takzvaná moratoria. Jednak moratorium na předvolební kampaň.

O tom asi není příliš sporu: volič by po kanonádě marketingových emocí měl mít chvilku k nadechnutí, aby si vše ještě jednou dobře rozmyslel, a až pak šel volit.

Druhé moratorium už je komplikovanější, to je právě na předvolební průzkumy. Vychází z podobné myšlenky, že by volič už na konci kampaně neměl být atakován závěrečnými průzkumy.

Jenže to se jednodušeji řekne, než udělá. Průzkumy si až do poslední chvíle dělají jednotlivé strany. Proč ony mají vědět, jaké je aktuální rozložení podpory a tomu uzpůsobovat závěr kampaně, ale samotní obyvatelé to již vědět nesmí?

Proto větší polovina evropských zemí žádné moratorium na průzkumy ani nemá, a když, tak jednodenní. Česko má tři dny. A teď jsme konečně u Slovenska, kde je to ode zdi ke zdi.

Nezamýšlené efekty

U našich sousedů až do minulých parlamentních voleb platilo 14denní moratorium na předvolební průzkumy, to je opravdu dlouhá doba. Zároveň už tradičně u Slováků jsou volby dosti divoké, takže se podpora přelévá do posledních okamžiků. Nikdo tak v čase voleb netušil, jaká je vlastně reálná podpora stran.

Někdy to mělo i zajímavé důsledky. V roce 2016 se tolik středopravých voličů bálo, že tamní strana Svoboda a Solidarita nepřekoná ani pětiprocentní hranici, až to z ní udělalo nejsilnější opoziční stranu s 12 procenty volebního zisku.

Minulé volby si zas tolik voličů koalice Progresivního Slovenska a strany Spolu myslelo, že jejich favorit v pohodě překoná sedmiprocentní laťku pro koalice, až ji uskupení těsně nepřekonalo.

Takto stanovené moratorium nakonec všem vadilo, ale část politického spektra místo zkrácení prosadila dokonce prodloužení na 50 dnů. Proti tomu se ovšem postavil tamní Ústavní soud. A tak slovenští politici zkusili druhý extrém a zkrátili moratorium na dva dny.

Důležité i pro Česko

Pokud by nadále platilo 14denní moratorium, tak Slováci by teď skončili s průzkumy, kdy se Smer s přehledem ujímá vedení pelotonu kandidujících stran. Jenže to už neplatí a v závěrečném týdnu vidíme v průzkumech, že oponent Smeru Progresivní Slovensko dle některých sondáží již vede.

Vzhledem k tomu, že mnohý volič se rozhoduje až v samotném závěru kampaně (na Slovensku jde nyní asi o milion voličů), je aktuální pořadí popularity samozřejmě cennou informací a mnohý volič přenáší svůj hlas od nejistých stran kolem hranice zvolitelnosti k lídrům souboje.

Abychom zveřejňování průzkumů zas nepřechválili. Kdyby již platil zákaz zveřejňování popularity, možná by závěr kampaně vypadal klidněji, expremiér Igor Matovič by se nefackoval s exministrem Robertem Kaliňákem a nepršelo by tolik výhružek a trestních oznámení.

Ať už dopadnou slovenské volby jakkoliv, tak tamní zkušenost se změnou moratorií by zasloužila vyhodnocení i v Česku. Vždyť i zde se permanentně debatuje o vhodnosti třídenního zákazu a konec konců i poslední parlamentní volby v Česku ukázaly, jak důležité je zachytit přelivy voličů až v samotném závěru kampaně.

Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky

David Klimeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít