Průzkumy opakovaně ukazovaly, že většina Američanů je velmi nespokojená s Bidenovým prezidenstvím. Souviselo to nejen s pomalým tempem snižování vysoké inflace a vysokých cen pohonných hmot, ale také s různými negativními projevy Bidenova vysokého věku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Důvody a důsledky Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách

Už před víc než rokem političtí analytici upozorňovali, že pokud Biden včas neoznámí, že už nebude podruhé kandidovat, a neumožní tak, aby Demokratická strana mohla vybrat silného prezidentského kandidáta, který s Bidenem není úzce spojený, volby prohrají.

A to navzdory skutečnosti, že Trump v lednu roku 2021 podnítil útok davů na Kapitol, když odmítl uznat svoji porážku. A že byl trestně stíhán v několika kauzách – a to byl v jednom soudním řízení už dokonce prvoinstančně odsouzený.

Biden ještě v polovině tohoto roku – navzdory jasnému vedení Trumpa v průzkumech veřejného mínění –, trval na tom, že bude znovu kandidovat. Kandidaturu pod tlakem vzdal teprve po svém katastrofálním vystoupení v červnové televizní debatě s Trumpem.

Harrisová měla dva handicapy

Demokratické straně v podstatě nezbylo nic jiného než do prezidentského klání nominovat viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Ta sice odvedla v čele kandidátky skvělou práci, a rychle setřásla malou oblíbenost, která ji provázela ve funkci viceprezidentky před nominací, ale v krátkém čase, který do voleb zbýval, nemohla překonat dva zásadní handicapy.

Tím prvním bylo příliš těsné spojení s nepopulárním Bidenem, od něhož se nemohla úplně distancovat. Tím druhým byl nedostatek času.

Přestože se ji dařilo snižovat Trumpův náskok v průzkumech veřejného mínění, pokud šlo o schopnost řešit ekonomické problémy a migraci, do voleb tento náskok nestačila plně vymazat. Ani její popularita u žen kvůli liberálním postojům k potratům nestačila na vítězství.

Co Trump ze slibů splní?

Trumpova výhra bude mít řadu zásadních domácích i zahraničně-politických dopadů. Téměř jistě se pokusí uskutečnit svoje plány na rozsáhlé deportace migrantů, na odvetu vůči kritikům, nebo na podřízení ministerstva spravedlnosti své vůli.

S pomocí Elona Muska se pokusí omezit počty federálních agentur a úředníků. Nejspíš se rychle dostane do konfliktů s tou částí americké veřejnosti, která ho nevolila, jakož i s guvernéry států ovládaných demokraty.

Pro Evropu, potažmo pro Českou republiku, ale mohou být nebezpečnější jeho plány v zahraniční politice. Ačkoliv někteří čeští příznivci Trumpa si od jeho prezidentství slibují, že se Evropa bude více starat o svoji bezpečnost, na takový tlak není ve světle války Ruska na Ukrajině a ruských hrozeb vůči Evropě správná doba.

Evropa také neví, do jaké míry se může po Trumpově vítězství spolehnout na Spojené státy v rámci Severoatlantické aliance. Americký kongres sice Trumpovi skoro jistě nedovolí, aby se pokusil Spojení státy z NATO vyvést, ale prezident hraje důležitou roli ve všech vojenských rozhodnutích USA.

Pokud by Trump – jak naznačoval během kampaně –, zásadně omezil pomoc Ukrajině, Evropa nemusí mít dostatek sil a jednoty zvládnout pomoc Ukrajině sama.

Pokud Trump opravdu naplní hrozby, že uvalí cla na část evropských exportů do USA, může mezi Evropskou unií a Spojenými státy vypuknout obchodní válka. Česká exportně orientovaná ekonomika by mohla být vážně postižena.

Vstupujeme tak do velmi nejisté doby. Už proto, že vítězství Trumpa posílí politické síly v Evropě s nacionalistickým programem. Pod tlakem se tak vedle NATO může ocitnout i Evropská unie, která dosud byla naší ekonomickou a politickou kotvou.  

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít