Nekonečný europříběh
Bude to v květnu 20 let, co Česká republika vstoupila do Evropské unie. A zároveň se zavázala přijmout společnou unijní měnu euro. Měla k tomu ve srovnání s Polskem, Maďarskem nebo Slovenskem, které se v roce 2004 staly spolu s ní členy EU, co do některých kritérií vstupu do eurozóny velmi dobré předpoklady.
Schodek veřejných financi ČR byl tehdy se třemi procenty HDP nejnižší v regionu a celkové zadlužení, které podle maastrichtských kritérií nemá překračovat 60 procent HDP, bylo ani ne dvoutřetinové.
Především se ale země rychle vyvíjela směrem k otevřené ekonomice závislé na exportu. Na zavedení eura proto naléhala drtivá většina tuzemských firem, které vydělávaly v eurech, ale kolísající kurs koruny, nepodložený růstem produktivity, nýbrž spekulacemi na kapitálových trzích, jim snižoval výnosy.
Že Česko, na rozdíl například od Slovenska, a dokonce i přesto, že v roce 2018 splňovalo všechna maastrichtská kritéria, euro dodnes nepřijalo, nemá na svědomí nikdo jiný než Václav Klaus.
Svým tvrzením, že euro je chybnou konstrukcí a stejně zkrachuje, ale hlavně, že přijetím eura se tady všechno podstatně zdraží, dokázal vystrašit lidi natolik, že zatímco v roce 2004 byla proti vstupu do eurozóny ani ne polovina obyvatelstva, o čtyři roky později to už bylo 80 procent.
Jen přelud
A když se v roce 2009 dostalo Řecko do platební neschopnosti, Klaus triumfoval s argumentem, že s eurem by se Česko muselo finančně podílet na záchranném deštníku. Už nedodal, že většina vynaložených peněz byly úvěry a že se například Slovensko na platbách vůbec nepodílelo.
Muž, který přivedl Slovensko do eurozóny: Malé a otevřené české ekonomice se euro vyplatí
Číst článek
Odpor proti zavedení eura byl v prvním desetiletí po vstupu do EU natolik urputný, že přiměl v březnu 2008 týdeník Euro, aby se zeptal českých vrcholových manažerů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu vstupu do eurozóny může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi.
Téměř třetina dotázaných to připustila. Z této třetiny byl každý třetí přesvědčen, že to je hlavní důvod váhání českého státu zavést euro.
Ať už to bylo jakkoli, je dneska zřejmé, že jak to bude s eurem, už zajímá málokoho. Firmy se zařídily po svém: na unijním trhu provádějí platební transakce v eurech a koruny potřebují už jen na výplaty. Lidé sice vidí, že stejné zboží je u nás v korunách dražší než u sousedů v eurech, ale tak nějak si na to zvykli a nebouří se.
A když už to v nejvyšších patrech moci na chvilku vypadá na vážnou diskusi, jako se to stalo v novoročním projevu prezidenta, ukáže se vzápětí, že to byl jen přelud. Opozice se jako obvykle předvádí coby zachránce té naší zlaté české koruny. A vláda dobře ví, že dokud bude ODS střežit Klausův odkaz jak svatý grál, nepohne se nic.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Žijeme v době změny. Zaniknou statisíce pracovních míst, ale učitelů bude pořád málo
Martin Fendrych
Zatím nejvážnější předvolební vzkaz. Stanjura říká hnutí ANO ‚ne‘
Lukáš Jelínek
Výsluhy jsou nedotknutelné. Bohužel
Julie Hrstková
Klimatická konference v Baku a české couvání před budoucností
Petr Šabata