Trenérova analýza bojů o šampionát se na Strahově zrovna s nadšením nesetkala, vlastně prakticky vůbec. Navrch lidé z vedení českého fotbalu Jarolímovi dost – lidově řečeno – "naložili".

Chybí sebereflexe, protočilo se moc hráčů, mluví se o vlivu hráčských agentů na nominace atd...

Přesto se muž na lavičce národního týmu nemění. A jak se ukázalo, nejméně do 31. 7. 2018 ani nemůže. Takřka nevypověditelná smlouva – tedy alespoň její první období – je rarita. Podobnou by si přál asi každý! A nejen ve fotbale.

Otázkou zůstává, co tento fakt odráží... Jak se ve Fotbalové asociaci, tedy v některých oblastech, pracuje? Někoho si vyhlédneme a poskytneme mu takové podmínky, jaké chce. Prostě ho potřebujeme a chceme! A budoucnost bude úspěšná!

Jenže takhle to nefunguje. Ani ve fotbale, ani v životě. Přání a skutečnost se v naprosté většině případů dost liší. Lidé z vedení českého fotbalu (v současnosti řeší závažnější vnitřní problémy) teď hledají cestu – alespoň na první pohled – která bude víc odrážet realitu.

Řada je i na trenérovi

Buď Karel Jarolím přijme do smlouvy sportovní odpovědnost (v tomto případě vítězství ve skupině Ligy národů a také postup na mistrovství Evropy), nebo se cesty obou stran zřejmě rozejdou.

A teď je řada také na trenérovi. Sám Jarolím musí vědět, a určitě to ví, že k ideálu měly výkony daleko, že chyby nebyly jen u hráčů na hřišti. Koneckonců, sám si fotbalisty vybíral. A tvrzení, že do určité míry chybí kvalita, neobstojí. Víc národních mužstev nemá elitní fotbalisty a dokáže týmovostí nahradit některé nedostatky.

Jak celá tahle situace dopadne, se ještě nějakou dobu vědět nebude. Jednání asi nebudou zrovna snadná. Jedno by ale bylo dobré, ač to zní jako klišé: hlavně musí vyhrát fotbal! Ten český reprezentační by to potřeboval...

Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít