Po smrti papeže: František chtěl poslední odpočinek mimo zdi Vatikánu. Konkláve bude bez české účasti
Papež František zemřel, svatý stolec ve Vatikánu je prázdný a skoro 1,5 miliardy stoupenců římskokatolické církve po celém světě truchlí. Události, které nyní budou následovat, mají pevný řád. Smutek a s tím spojené obřady trvají devět dnů, do 20 dnů se také musejí sejí kardinálové, aby zvolili novou hlavu katolické církve. To poté tradičně oznámí bílý kouř nad Apoštolským palácem.
Důležitou, i když administrativní roli má nyní takzvaný camerlengo, neboli kardinál komoří. Tím je v současnosti Ir Kevin Ferrell.
Je to on, nikoliv lékař, kdo oficiálně prohlašuje papeže za mrtvého. Třikrát provolá jeho občanské jméno, v případě Františka to bylo Jorge Mario Bergoglio, a podle tradice tak ověří, že papež jenom nespí. Až když neobdrží žádnou odpověď, sdělí veřejnosti smutnou zprávu.
Po papežově smrti se také rozezní zvony svatopetrské baziliky ve Vatikánu, a to tolika údery, kolik bylo hlavě katolické církve let. V tomto případě tedy odbily 88krát. Smutek za zemřelého papeže a s tím spojené obřady trvají devět dní.
Prostší rozloučení
Pohřeb se následně začíná připravovat podle jasně daných pravidel, kardinál komoří k tomu má speciální rukověť v podobě 400stránkových pohřebních rituálů římského papeže.
Kdo bude novým papežem? Mluví se o 12 možných kandidátech, jeden z nich se narodil na Litoměřicku
Číst článek
František už ale za svého života dal najevo, že by tyto obřady rád zjednodušil, řekl to španělskému novináři Javieru Martínez-Brocalovi, který loni vydal knihu rozhovorů s Františkem.
Díky tomu se tak například ví, že zesnulý papež si nepřál, aby jeho ostatky byly vystaveny ve svatopetrské bazilice na katafalku. Neznamená to ale, že věřící se nebudou moct s papežem naposledy rozloučit.
„Myslím, že tato možnost zůstane, že papežovo tělo bude nějakou dobu ve vatikánské bazilice, ale nebude na tom vyvýšeném katafalku, bude v obyčejné rakvi. Celkově ty pohřební obřady byly zjednodušeny tak, jak to odpovídá stylu papeže Františka,“ popsal pro Radiožurnál teolog a kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta Radek Tichý.
Podle Vatikánu odráží Františkovo přání být pohřbený v jednoduché rakvi to, že nechtěl vystupovat jako mocný tohoto světa, ale jako následovník a učedník Krista.
Poslední odpočinek František nenajde v kryptách vatikánské baziliky sv. Petra, jak je to u papežů nejčastěji zvykem, ale mimo zdi Vatikánu v římské bazilice Santa Maria Maggiore, česky Panny Marie Sněžné, ke které měl blízký vztah a po každé cestě do zahraničí ji navštěvoval.
Konkláve bez českého zástupce
„Úmrtím papeže se přerušuje veškerý výkon rozhodnutí v katolické církvi, rozhodovací pravomoc, respektive udržovací pravomoc, přebírá nyní kardinálské kolegium, především děkan kardinálského kolegia,“ vysvětlil pro Radiožurnál teolog Martin Vaňáč z Univerzity Karlovy.
Kromě toho kolegium zvolí novou hlavu katolické církve. Sejít se musí v rozmezí 15 až 20 dnů po úmrtí papeže. Celkem jde o 252 kardinálů z celého světa, 135 s právem volit nového papeže, většina z nich bude v Římě už na pohřeb. Volit papeže můžou jen ti kardinálové, kterým ještě nebylo 80 let, jak připomněl Vaňáč. Česko tak na konkláve svého zástupce mít nebude, jedinému českému kardinálovi Dominiku Dukovi je 81 let.
Kardinálové se před vlastní volbou obvykle několik dní radí o tom, jaké jsou potřeby katolické církve a jaké vlastnosti by nadcházející papež měl mít. Obvykle vyvstane několik takzvaných papabili, kandidátů, kteří by byli vhodní pro papežský stolec. Nakonec se určí datum samotného konkláve, které nového papeže zvolí.
Nejdelší volba 4 dny
Kardinálové se v určený den odeberou do Sixtinské kaple, kde rozhodují za zavřenými dveřmi. Není na to žádný časový limit, může to trvat i několik dní.
Papež František zemřel kvůli mozkové mrtvici. Náklady na pohřeb uhradí neznámý dárce
Číst článek
Od začátku 20. století ale rokování nikdy netrvalo déle než čtyři dny, konkrétně čtyři dny a 14 kol volby se v roce 1922 rozhodovalo o papeži Piu XI.. Nejkratší dobu, tedy dva dny a tři volební kola trvalo zvolení Pia XII. v roce 1939. Papeže Františka, který zemřel na Velikonoční pondělí, kardinálové vybrali 13. března 2013 po dvou dnech a pěti kolech hlasování.
Úspěšnou volbu hlavy katolické církve pak, opět tradičně, oznamuje bílý kouř ze Sixtinské kaple.
„Instalují tam kamínka, která jsou napojená na komín, který vystupuje nad střechy Apoštolského paláce. Vždy po každé volbě kostelník nebo sakristián spálí lístečky, pomocí nichž kardinálové hlasovali, a přidá k tomu takovou chemickou směs. Pokud je kouř černý, znamená to, že papež nebyl zvolen, pokud je kouř bílý, tak byl papež zvolen,“ upřesnil pro Radiožurnál Radek Tichý.
Aby nevznikly pochybnosti, jelikož bílý dým bývá občas špatně vidět, oznamují rozhodnutí konkláve v případě úspěšné volby od roku 2005 a zvolení papeže Benedikta XVI. také zvony svatopetrské baziliky.
