Ceny bytů východní Evropy doslova explodovaly
Za 20 let bude stát běžná garsonka v Praze klidně 20 nebo 30 milionů korun. Odhady, jak se bude vyvíjet český trh nemovitostí, se zdají naprosto neuvěřitelné. I vzhledem k tomu, že už dnes je u nás dostupnost bydlení jedna z nejhorších v Unii. A zdá se, že tento růst bude pokračovat. Podle evropského statistického úřadu Eurostat vzrostly – od roku 2010 do konce roku 2024 – ceny nemovitostí v Česku o 142 procent.
Česká republika není jediná – za stejné období stouply ceny nemovitostí v Maďarsku o 234 procent, v Estonsku o 228 procent, Litvě o 187 procent a Lotyšsku o 153 procent. Růst cen především ve východní části Evropy pokračuje.
Bulharsko, Polsko, Chorvatsko, ale také Česká republika patří mezi země, kde – jak ukazuje statistika Eurostatu – ceny nemovitostí rostly i v posledním roce. Rostou tak daleko rychleji než například v Německu, Francii či Rakousku.
Každá z těchto zemí má svůj důvod, proč ceny míří vzhůru raketovou rychlostí. Například Polsko, které v minulých letech stavělo daleko s větší intenzitou, než jaká je vidět na českých statistikách, vedlo donedávna žebříček nejrychlejšího růstu cen nemovitostí v Unii, a to díky vládě. Respektive kvůli programu dotovaných hypoték pro začínající kupce, které zavedla bývalá vláda v polovině roku 2023.
V Bulharsku je za extrémně rychlým růstem cen nemovitostí jeho snaha o zavedení jednotné měny euro, kterým by se mělo platit už od ledna příštího roku.
Chybí politická vůle?
Společným důvodem, který pak platí ve všech zemích, kde ceny prudce rostou, je nedostatečná nabídka nových nemovitostí. Důsledkem je, že se starší byty prodávají za ceny, které by při dostatečné nové výstavbě nebyly tak vysoké.
Mladí v Česku musí stále častěji volit spolubydlení. ‚Ušetří tím až osm tisíc měsíčně,‘ říká realitní expert
Číst článek
Stejně jako v Praze i v jiných metropolích, kde se koncentruje poptávka, brání nové výstavbě politická vůle, ochota uvolnit pozemky a hlavně vydání stavebního povolení.
Dalšími důvody jsou vyšší stavební náklady, drahé hypotéky, pokles výstavby v důsledku pandemie koronaviru, který omezil nabídku, a také rostoucí počet nákupu nemovitostí coby investice. Aktuální očekávaný pokles úrokových sazeb, ke kterému dochází v důsledku snížení inflačních tlaků, přineslo, pokud jde o ceny, nový impulz.
Rozdíl mezi prudce rostoucími cenami nemovitostí v zemích střední a východní Evropy vynikne i ve srovnání se zeměmi, kde naopak ceny stagnují, nebo dokonce meziročně klesají. Dlouhodobými premianty ve stagnaci jsou Řecko, Kypr, Itálie či Finsko, kde se dodnes ceny pohybují na nebo dokonce pod úrovní roku 2010.
Převis nabídky nad poptávkou
Důvody naznačuje popis situace ve Finsku: po celé zemi jsou prázdné nájemní nemovitosti, mají zřetelný převis nabídky nad poptávkou.
Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení. Na trh má dostat více bytů a zřídit poradní centra
Číst článek
Francie pak nabízí další scénář potenciálního vývoje na trhu nemovitostí: rozdíly mezi regiony a sociálními kategoriemi se prohlubují, tato situace vytváří sociální nerovnosti a rozdíly, které narušují rovnováhu a mají negativní vliv na celý trh nemovitostí.
Trh nemovitostí a jejich dostupnost je v centru pozornosti většiny evropských zemí. Problémy s cenami i nájemným je společný pro velká města a žádané lokality. Recept je jednoduchý: převis nabídky nad poptávkou, a to s pomocí mohutné výstavby za dostupné ceny, což nemusí být nutně dotovaná výstavba.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Za papežem Františkem truchlí i Blízký východ
Jan Fingerland
Trump ničí dolar. Už není bezpečným přístavem
Tereza Zavadilová
Primátor, který dětem upírá vzdělání
David Klimeš
Odešel papež, který dokázal překvapit
Kamila Pešeková