Itálie uprchlickou krizi (ne)zvládá

Starosta Palerma Leoluca Orlando chce jít celé Itálii příkladem. A to doslova. Vůči migrantům připlouvajícím k italským břehům ze severoafrické Libye prakticky denně zastává tu nejvstřícnější politiku. Vítá je a od počátku je nazývá novými obyvateli Palerma. Navíc se je snaží ubytovat v samém centru sicilské metropole, jen co by kamenem dohodil od nejznámějších památek včetně katedrály či Normanského paláce.

Komentář Řím Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Migranti zachránění libyjskou pobřežní stráží východně od metropole  Tripolis

Migranti zachránění libyjskou pobřežní stráží východně od metropole Tripolis | Zdroj: Reuters

Orlanda, proslulého bojovníka proti sicilské mafii, za tento přístup chválí sám papež František, který v pondělí nejnověji zopakoval, že běžencům je třeba ukazovat co nejvlídnější tvář. Jen tak lze podle něho prosazovat přátelství a mír mezi národy.

Svatý otec i proto zaslal starostovi Palerma děkovný dopis, na který je Leoluca Orlando patřičně hrdý. Sám v této souvislosti nikdy nezapomene dodat, že Sicilané uprchlíkům velmi dobře rozumí. Mnozí jejich příbuzní totiž také v minulosti emigrovali a hledali lepší život jinde.

Prodávají drogy po dohodě s mafií?

Ne všichni Italové však se starostou Palerma souhlasí. Respektive poukazují i na problémy, které pokračující uprchlická vlna přináší. A člověk nemusí chodit daleko. Stačí deset minut chůze od radnice po hlavní třídě Via Maqueda a ocitnete se v ghettu, které se posupně rozšiřuje. Přes den je tam vyhlášené tržiště Ballaro, nabízející tu nejčerstvější zeleninu i dary moře a mezi stánky krčícími se pod věžemi kostela se nese křik trhovců nabízejících právě jejich zboží.

Večer však na stejném místě už italštinu uslyšíte jen výjimečně, turisty už vůbec. Prodavače rajčat, ryb nebo chobotnic vystřídají mladí Afričané, kteří podle palermské prokuratury nabízejí drogy. Dokonce mluví o největším sicilském supermarketu s omamnými látkami pod širým nebem. Zástupce prokurátora Leonardo Agueci je navíc přesvědčený o tom, že afričtí migranti, zejména z Nigérie prodávají drogy na základě dohody s mafií. Cosa Nostra by prý běžencům nic takového jen tak nedovolila.

Itálie zvládá příliv běženců těžko

Do Itálie připlulo od roku 2014 na půl milionu migrantů, kolik jich však v této jihoafrické zemi zůstalo, to úřady nezveřejňují. Taková je politika současné levicové vlády, nechce totiž dávat pravicové a populistické opozici politické střelivo, které by ráda využila, respektive zneužila v předvolební kampani.

Čelíme ohrožení ze strany Libye a obstrukcím Itálie. Tři organizace přestaly zachraňovat migranty

Číst článek

I bez toho je však zřejmé, že Itálie pokračující příliv běženců zvládá velmi těžko. Evropa s jejich přerozdělováním Římu prakticky nepomáhá a situace na hranicích s Francií a Švýcarskem, přes kterou se běženci ilegálně snaží dostat dál, je téměř neúnosná.

Pravdou je, že téměř 200 tisíc běženců žije v různých formách státem financovaného ubytování. A to se nelíbí jak opozici, tak mnoha obyčejným Italům. Lidem vadí, že migranti mají přednost i při přidělování sociálních bytů. Když guvernér Ligurie změnil před dvěma týdny zákon a řekl, že bude přidělovat sociální byty pouze migrantům s dětmi, kteří žijí v Itálii nejméně 10 let, stát se proti tomu postavil.

Do sporu se státem se často dostávají i starostové. Někdy ani neví, že k nim prefekt, který zastupuje stát a má vyšší pravomoci než starosta, poslal do obce migranty, kteří jsou tak ubytováni i v těch nejmenších městečkách a vesnicích ať už na Sicílii nebo třeba v Alpách. A když nějaký zkrachovalý hoteliér dá své ubytovací zařízení k disposici vládě, hendikepovaní si stěžují, že jim město nedává k dispozici sociální byt.

Italský policista doprovází migranty poté, co vystoupili v sicilském přístavu Augusta | Zdroj: Reuters

Mimochodem ubytovávání běženců se navíc stalo lukrativním byznysem. Majitelé hotelů a hotýlků, kteří je nabídnou k dispozici, za každého migranta dostávají 35 až 42 eur denně. Toho využívají tzv. rudé a bílé cooperative, družstva, která takovéto ubytovny spravují a mají za to i výhodné daňové podmínky.

K tomu je třeba přičíst náklady na vyřizování žádosti o azyl, kterých jsou desetitisíce, ovšem procedury jsou pomalé. Vyslovení se k žádosti trvá rok i dva, k tomu pak je nutné přičíst další rok až dva na odvolání. Itálie už na náklady spojené s řešením migrační krize vynaložila čtyři miliardy eur.

Opozice, především Hnutí pěti hvězd a Liga Severu, se ale ptá, kde na to stát bere peníze a upozorňuje na růst státního dluhu a naopak na krácení výdajů na zdravotnictví, školství a sociální služby. Objevují se také hlasy, že by kvůli tomu mohla už na podzim, podobně jako v nedávné minulosti v Řecku „nastoupit“ na Itálii takzvaná trojka -  tedy Evropská unie, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond.

Spory s nevládními organizacemi

A protože se už příští rok konají volby, italská vláda tak musí hledat řešení. A jedním z nich je i vyslání vojenských plavidel k libyjským břehům, která mají pomáhat v boji proti pašerákům i omezit příliv běženců. Nekompromisně také Řím zakročil proti plavidlům mezinárodních nevládních organizací, které pomáhaly uprchlíkům ve Středozemním moři.

S pašeráky nespolupracujeme, cpou migranty do člunů násilím, tvrdí Pavel Gruber z Lékařů bez hranic

Číst článek

Jen v roce 2016 jich totiž do Itálie přepravily téměř 46 tisíc a letos dalších více než třicet tisíc, navíc prokuratura v Katánii některé z nich podezírá ze spolupráce s pašeráky, i když humanitární organizace toto nařčení odmítají. Proto italské ministerstvo vnitra vydalo takzvaný kodex chování vyžadující například, že na palubě těchto plavidel nevládních organizací bude přítomen policista nebo že nebudou moci vplouvat do libyjských vod.

Většina organizací včetně Lékařů bez hranic to však odmítla podepsat, proto jejich lodě odmítají vpouštět do italských či maltských přístavů. Plavidlo německé nevládní organizace Jugend Rettet dokonce italské úřady zabavily. Proti lodím nevládních organizací zasahují i libyjské námořní síly, a tak proto většina organizací záchranné akce pozastavila, s výjimkou plavidla SOS Mediterranee's Aquarius.

Neřešení problémů žene voliče do náruče populistů

Otázkou ale je, zda snaha vlády o řešení problémů souvisejících s uprchlickou krizí nepřichází příliš pozdě. Italové totiž stále častěji sledují stanici Rete 4, která prakticky denně zveřejňuje případy útoků migrantů na seniory, znásilnění starých žen, napadení řidičů v MHD, prodeje drog. K nejsledovanějším, a to i na internetu pak aktuálně patří střet italských vojáků s migranty, kteří na ně zaútočili nedaleko nádraží v Neapoli.

Neřešení existujících problémů, mezi které patří i rostoucí nezaměstnanost, protože běženci pracují, samozřejmě „načerno“, za mnohonásobně menší mzdy než Italové, jejich bagatelizování a dokonce i zamlčování ze strany vlády tak jen nahání voliče do náručí populistů. A pokud se tento trend nezmění, je možné, že právě tito politici netající se i odporem k Evropské unii by mohli příští rok v Římě usednout do ministerských křesel.

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme