Na úspěšnou digitalizaci nemusíme mít dredy! Lepší je být lidovec, chlubí se na předvolebním agitačním plakátku na sociálních sítích předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Reálně jediná digitalizace, která se v posledních letech doopravdy povedla a slouží svému účelu tak, jak se od ní očekává, jsou digitální přijímací zkoušky na střední školy, které ovšem neměly s lidovci absolutně nic společného.

Komentář Praha 6:29 25. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Všechny ostatní digitální počiny jsou o mnoho řádů pozadu a je jedno, zda jde o digitalizaci stavebního řízení, nekonečně vylepšovaný systém úřadů práce – kde se spor mezi ministerstvem práce a Nejvyšším kontrolním úřadem dostal až na jednání vlády – či o tzv. digitální ústavu, tedy o zákon o právu občanů na online služby, který zákonodárci odložili rovnou o dva roky.

Digitální přijímací zkoušky navíc vznikly navzdory všem pravidlům státní podoby digitalizace. Na začátku byl požadavek vlády v roce 2023 a nutná změna zákonů, která se poněkud překvapivě povedla.

Pak ovšem následovalo klasické kolečko výběrového řízení, kdy hrozilo, že vše skončí jako vždy – spory, prodlením a nefungujícím předraženým systémem.

Přijímačky zvládl hlavně šéf Cermatu

Reálně přijímací zkoušky vydupal ze země tehdejší šéf Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání, jak zní celé jméno Cermatu, Miroslav Krejčí.

A byl za to také náležitě „odměněn.“ Nejdřív musel odejít z pozice ředitele, protože se proti němu zvedla vlna odporu od části podřízených, kteří nebyli ve státním sektoru zvyklí pracovat s takovým nasazením, jaký od nich vyžadoval. Respektive jako by dělali na sebe.

A nyní přes sliby ministra školství Miroslava Beka (za STAN) vynuceně odchází z Cermatu úplně.

‚Riziko zneužití informací nadmíru vysoké.‘ Část poslanců nechce, aby eTurista sledoval ubytované

Číst článek

Miroslav Krejčí byl také jediný ředitel, který chtěl pomoci aspoň trochu narušit tzv. skleněný strop tuzemského vzdělávání. Tedy fakt, na který upozorňují odborníci dlouhodobě – tuzemské školství je extrémně podmíněno socioekonomickým zázemím rodičů i jejich dosaženým stupněm vzdělání.

Přijímací zkoušky na střední školy jsou náročné časově i finančně. Přípravné kurzy jsou nákladné stejně jako tzv. zkoušky nanečisto.

Krejčí chtěl původně nabídnout zájemcům o studium soubor příkladů, který by byl volně dostupný i s řešením. Vybrané příklady z volně přístupné databáze by se pak objevily v přijímacích zkouškách. S tím ovšem narazil na odpor učitelů, kteří raději připravují placené testy a doučování za peníze.

Příprava na testy zadarmo?

Pod patronací Cermatu za dob Miroslava Krejčího se alespoň inovovala aplikace Tau, kde si každý zájemce o studium i budoucí maturant mohou projít testovací příklady z minulých let. A zjistit, zda je dokážou zodpovědět.

Teď Krejčí už jako výkonný ředitel pro informační systémy soukromé společnosti spustil bezplatnou aplikaci k přijímačkám a maturitě. Na rozdíl od státní aplikace jsou v ní i postupy řešení, které jsou zatím propojené s umělou inteligencí.

Na střední školy se přihlásilo 159 000 žáků, o 1,3 procenta více než loni. Gymnázia už tolik nelákají

Číst článek

Celá platforma je v testovací fázi, tréninkové úlohy se zatím připravují a je tam spousta věcí k doladění. Nicméně vzhledem k dosavadním výsledkům exšéfa Cermatu se dá předpokládat, že nakonec bude fungovat podstatně lépe než jakákoliv státní aplikace, kde jediné, co reálně tvůrce zajímá, je vlastní díl příjmů, nikoliv benefit pro uživatele.

Digitalizace pod patronací státu, respektive ministrů je dlouhodobě spojená s předraženými státními zakázkami a výsledek často neodpovídá vynaloženým nákladům.

Uživatelům je úplně jedno, zda má dotyčný ministr dredy, nebo je lidovec, když nedostanou razítko na stavební povolení či čekají na nezbytnou sociální podporu mnoho měsíců.

To, co je opravdu zajímá, je, zda to funguje. A když jedinou ukázkou reálného fungování nabízí člověk, který přišel a následně byl nucen zase odejít do soukromého sektoru, dost to vypovídá o fungování celé země.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít