Následky války počítá Ukrajina na množství obětí, na série ruských dronových útoků a na zničené domovy. Méně se už mluví o dopadech na duševní zdraví a způsobech, jakými se s nimi země vypořádává. Čeští odborníci se proto vydali na Ukrajinu a ptali se místních, co prožívají. Nyní z poznatků vydávají studii. „Ukrajina je svým způsobem laboratoř. Krize duševního zdraví tam v evropských poměrech nemá obdoby,“ říká její spoluautor Erik Siegl.

Kyjev 7:00 25. března 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dopady války na psychické zdraví Ukrajinců se zabývá řada institucí, mezi nimi i Světová zdravotnická organizace. Výstupy, se kterými přicházejí, nabízí většinou ale jen čísla. Jiřímu Paszovi a Eriku Sieglovi, kteří se oba dlouhodobě věnují duševnímu zdraví a jeho destigmatizaci, to přišlo málo. „Chyběly nám osobní výpovědi a hlasy přibližující, jak Ukrajinci sami tu krizi vnímají, jak ji prožívají,“ líčí Siegl pro iROZHLAS.cz.

Výzkumníci proto z vlastní iniciativy a za finanční podpory přibližně 80 dárců přes sbírku na Donio a s podporou německé neziskovky Libereco oslovili 91 ukrajinských odborníků z řad psychologů, psychiatrů nebo sociálních pracovníků. Expertů z Kyjeva, Charkova, Kupjansku, Izjumu, Dněpru, Oděsy, Lvova, Ivano-Frankivska a Černivců se jel Jiří Pasz zeptat na jejich vlastní zkušenosti s prožíváním a řešením krize. Sběr materiálů mu ve dvou letech zabral zhruba pět měsíců.

7:40

Bez táty je to složité, říká osmiletý syn Ukrajince, který padl v boji s Rusy. Až vyroste, chce být vojákem

Číst článek

Výsledkem je report s názvem Neviditelné rány: Krize duševního zdraví na Ukrajině očima tamních expertů, který právě uveřejnili.

„Prostě jsme chtěli co možná nejvíc autenticky zachytit, jak to ukrajinští odborníci a ti, kdo jsou tou krizí zasaženi, prožívají, jak to na ně individuálně dopadá, jaké jsou pozitivní strategie a přístupy, jak se s tím vyrovnávat. Když to řeknu cynicky, tak Ukrajina je svým způsobem laboratoř. Krize duševního zdraví tam v evropských poměrech nemá obdoby,“ uvádí Siegl.

„Každá válka k tomu přispívá,“ vysvětluje jeho kolega Pasz. „Mění se celosvětový pohled na trauma a jeho léčbu – třeba to, jak moc je potřeba pracovat i s tělem nebo jak důležitá je prevence posttraumatické stresové poruchy (PTSD) po traumatické zkušenosti a kolik socioekonomických dopadů to šetří.“ Ukrajina je proto podle něj pro dnešní svět velkou inspirací. „Projekty a iniciativy, které tu vznikají, jsou mimořádně kreativní a přenositelné.“

Příprava na stres z bojů

Report se zaměřuje na prožitky a přístupy k léčbě vojáků, dětí i pomáhajících profesí. Pozornost je věnována i PTSD, se kterou se potýkali už vojáci bojující s Ruskem na východě Ukrajiny v roce 2014. Ukrajinští odborníci s ní proto mají už široké zkušenosti. K rozvoji PTSD dochází u vojáků většinou až po demobilizaci, s koncem války se proto krize umocňuje.

„Vojáci se z fronty a zákopů vrátí do svých rodin a budou konfrontováni s tím, že najednou mají po dlouhých měsících nebo letech zabíjení nebo boje vést normální život, na který už nejsou zvyklí. Přinesou si s sebou různá traumata a možná i závislosti,“ uvádí Siegl.

To stejné může potkat i civilisty. „To, že někdo žije na Ukrajině, kde se zrovna nebojuje nebo tam každý den nedopadne raketa, neznamená, že lidé nejsou válkou postižení a nemohou být traumatizovaní. Každý může mít někoho na frontě, v zahraničí, může přijít o práci, může se obávat budoucnosti,“ líčí spoluautor studie, který v Diakonii ČCE koordinoval pomoc na Ukrajině.

Když se problém neřeší, může vést k nárůstu závislostí, násilí, rozpadu rodin nebo zvýšenému počtu sebevražd. Zkušenosti ukrajinských odborníků proto ukazují na to, že důležitá je jak včasná pomoc, tak u vojáků i prevence rozvoje duševních onemocnění.

„Jedním z momentů, který odborníci zdůrazňovali, bylo, že přestože žádný výcvik nemůže vojáky připravit, je důležité, aby tam nějaká příprava byla, protože to pak redukuje riziko vzniku traumatu,“ vysvětluje Siegl.

Uvědomují si to i sami vojáci. „Jeden ukrajinský voják nás provázel vojenským hřbitovem a říkal: ‚Potřebujeme dělat něco pro naše veterány a pro vojáky, aby jich tady po válce neskončilo ještě víc.‘ Je tam vědomí toho, jak těžká bude reintegrace, aby se našli v tom mírovém životě, našli smysl života a vyrovnali se s tím, že zabíjeli, že zemřeli jejich druhové, že si prošli nebezpečím,“ říká Siegl.

Ukrajinští vojáci se proto účastní školení připravené britskými složkami, při němž se dozvědí, jak se v těžkých situacích ovládnout a jak se psychicky připravit na to, co je na frontě čeká.

Miliony traumatizovaných

Ukrajina má v řešení psychických potíží dlouholetou praxi. První specializované kliniky zde začaly vznikat už v roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a kdy východ země čelil ruským útokům. Odhaduje se, že trauma tehdy mohlo zasáhnout 1,2 milionu registrovaných veteránů, další část traumatizovaných tvořili civilisté ze zasažených oblastí. Přesná čísla ale nejsou známá. Když proto začala v únoru 2022 plnohodnotná invaze, měli místní odborníci už osm let zkušeností.

Panické ataky, ztráta smyslu života nebo trauma. Vyhledat psychologa je teď na Ukrajině normální

Číst článek

Roli hraje i osvěta, na které se podílí vláda nebo i první dáma Olena Zelenská. „Válka přinesla určitý zlom a přispěla k destigmatizaci psychologické nemoci a duševních poruch. Je to vnímáno jako veřejný problém a jako veřejné téma. To je pozitivním momentem celé války,“ uvádí Siegl.

„Každá válka k tomu přispívá. Mění se celosvětový pohled na trauma a jeho léčbu – třeba to, jak moc je potřeba pracovat i s tělem nebo jak důležitá je prevence PTSD po traumatické zkušenosti a kolik socioekonomických dopadů to šetří,“ dodává Pasz.

Otázka financí se dotýká i výstupu jejich reportu, který označuje Pasz za nejdůležitější. „Bez investic do duševního zdraví nelze vyhrávat války.“

Jana Václavíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít