Sjednocení všech funkcí výběru daní, cel a odvodů do jediného formuláře – to je svatý grál české daňové politiky. Ideový záměr vláda schválila v roce 2006. V roce 2014 po mnoha zvratech a utracení 3,5 miliard korun projekt jednotného inkasního místa skončil. Ne na dlouho. Vláda Petra Fialy si sjednocení poplatkových a odvodových povinností občanů a podnikatelů a uhrazení plateb na jednotném inkasním místě dala dokonce do programového prohlášení.

Komentář Praha 16:30 7. dubna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na jaře loňského roku ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ovšem varoval, že do konce volebního období to nebude, ale že aspoň připraví informační systém, který by slibované propojení a připojení zvládnul.

Teď se ukazuje, že toho zvládnul daleko víc. Vláda schválila návrh zákona, tentokrát z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele.

To by mělo postupně nahradit současných 25 formulářů, které firmy, podnikatelé i zaměstnanci posílají pěti různým institucím. Tento jednotný formulář má obsahovat až 300 položek včetně údajů o výdělcích zaměstnanců, odvodech na sociální pojištění či daních. A výhledově má obsahovat i odvody na zdravotní pojištění.

Lákadlem má být to, že většina položek bude předvyplněná. Testovací provoz má začít letos v létě, s náběhem se počítá v následujících dvou letech. Zkrátka splněný sen.

Jen jedna „maličkost“

Ministr financí, stejně jako šéf resortu práce a sociálních věcí, ovšem při vychvalování superformuláře opomněli jednu „maličkost“. Jak upozornil server podnikatel.cz, vedlejším efektem zavedení jednoho formuláře je zrušení srážkové daně.

Tedy daně, kterou platí lidé třeba z úroků z vkladů v bance, ale také při dohodách o práci, při nichž si vydělají měsíčně omezené množství peněz. Kromě brigádníků se to týká třeba členů různých komisí, včetně těch volebních.

Výhodou srážkové daně není její sazba, naopak daňové přiznání přináší daleko větší možnosti optimalizace odvodů. Nejpřitažlivější na srážkové dani je její jednoduchost – člověk se nemusí starat o daně, dostane peníze a má vše vyřešené.

Státní rozpočet měl za první čtvrtletí schodek 91,2 miliardy. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit

Číst článek

Zrušení srážkové daně, jehož dopad na rozpočet v nejlepší tradici české fiskální politiky nikdo nepropočítal, tak bude mít dva efekty.

Jeden formulář na všechno?

Za prvé ti, kteří budou donuceni k tvorbě daňového přiznání, už nemávnou rukou nad tím, kolik zaplatí na dani a uplatní vše, co tuzemské zákony umožňují coby odečitatelnou položku.

Pro část lidí se zase dohody za pár korun stanou zbytečně složitými – ne každý je připraven na srážku s dotazníkem státní správy, byť je podle svých tvůrců jednoduchý a přehledný.

Výsledkem zavedení jednoduchého a přehledného formuláře, který bude vládnout všem, bude to, že desítky a možná i stovky tisíc lidí budou muset nově podávat daňové přiznání. Kolik jich reálně bude, ministerstvo financí také neví.

Digitalizace, zjednodušení, jeden papír, jedno razítko, jsou hesla, která v politickém marketingu nikdy nezklamou. Na rozdíl od výsledku, který se pravidelně vyznačuje extrémními náklady a minimálními efekty.

Jeden formulář pro všechny odvody je samozřejmě skvělou zprávou. Jen by bylo dobré ji stejně tak halasně doplnit o vedlejší efekty, které mohou celé vylepšení nakonec úplně zabít.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít