Od smrti Prigožina uplynul rok. Co je dnes s jeho wagnerovci?

Už je to rok, kdy se 23. srpna zřítil soukromý tryskový letoun s oligarchou a zakladatelem a majitelem Wagnerovy skupiny Jevgenijem Prigožinem na palubě. Co se ale stalo s wagnerovci?

Komentář Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský oligarcha Jevgenij Prigožin

Ruský oligarcha Jevgenij Prigožin | Zdroj: Profimedia

Ptát se dnes, co přesně stálo za katastrofou Prigožinova tryskového embraeru krátce po startu v Moskvě, nemá smysl a souhlasit je třeba jistě s těmi, kdo už od loňského srpna tvrdí, že to se nikdy nedovíme. Smysl tu má spíše klasická latinická otázka „Cui bono?“, neboli „Kdo z toho má prospěch?“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Libor Dvořák: Od smrti Prigožina uplynul rok. Co je dnes s jeho wagnerovci?

A jsme doma, protože odpověď je jednoznačná: Kreml a jeho pán. Podařilo se tu totiž zabít nikoli jen dvě, ale hned několik much jednou ranou.

Za prvé byl odstraněn někdejší Putinův spolubojovník, v poslední době ale kritik opor jeho režimu a v neposlední řadě rebel, plně odpovídající charakteristice „neřízená střela“. Inu, když se nedala řídit, musela se zřítit.

Za druhé byla odtětím své hlavy zcela paralyzována celá Wagnerova soukromá armáda. Za třetí se touto paralyzací podařilo přesně to, oč režim delší dobu stál: neutralizovat wagnerovce, a dokonce je většinou dostat pod kontrolu GRU.

Afrika Korps

Za čtvrté se zdařilo značnou část těchto mužů vrátit tam, kde původně začínali – tedy jako žoldáky do Afriky, aby tam nejen za peníze sloužili kdekomu, ale tentokrát už skoro výhradně hájili zájem ruského státu.

Mimochodem: tento staronový sbor dostal název Afrika Korps, k čemuž už jen dodejme, že podobný odkaz na neblahou wehrmachťáckou tradici z druhé světové dálky snad sděluje víc než všechny případné komentáře.

Rusové si v Petrohradu připomněli rok od smrti ‚hrdiny vlasti‘ Prigožina. Hřbitovem zazněly žalozpěvy

Číst článek

A za páté: někdejší wagnerovci byli sice odklizeni, ale dál mohou fungovat jako záloha Kremlu pro případ nouze – třeba takový, jako když byli wagnerovci z Afriky staženi na Ukrajinu.

Známý britský politolog a znalec současného Ruska Mark Galeotti, k tomu podotýká, že „,prigožinů‘ je v Rusku ještě plno, protože Kreml je stejně jako dřív nutně potřebuje – jak pro případné potlačení vnitřního odporu, tak jako alternativní zdroj verbování Rusů pro akce v místech, kde jejich vlast vede malé či větší války“.

Soukromé armády wagnerovského typu už si v Rusku pořídily takové společnosti jako Gazprom, Rosatom, ale dokonce i moskevský starosta Sergej Sobjanin.

Jiná věc je, jak po zkušenostech s Prigožinem budou podobné útvary fungovat napříště: různé instituce je sice mohou založit a plně vystrojit, ale tyto jednotky se poté začnou zcela podřizovat některé ze složek ruských ozbrojených sil. A je to! Základní pravidlo zní: Už nikdy žádná vzpoura!

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme