Připusťme, že by se toho opravdu dočkat mohl, protože téma poslaneckých platů a všech údajných i skutečných výhod je tak nekonečně lákavé a zdánlivě jednoduché, že se k němu dokáže fundovaně vyjádřit každý, širší veřejnost pak zejména stylem „nic nedělají a berou za to spoustu peněz“.

Převzato z Plusu

Není to pravda. Nebo jen částečně.

Výkon poslaneckého mandátu je práce na plný úvazek, náročná fyzicky i intelektuálně - jakkoliv se každý poslanec může sám rozhodnout, kolik úsilí mu věnuje. Nikdo jiný než jeho voliči nebo spolustraníci při sestavování kandidátek to ale hodnotit nemůžou.

Do boje proti dvacetiprocentnímu růstu platů, který by kvůli několik let starým dohodám mohl naběhnout od Nového roku, vytáhli nejhlasitěji vcelku podle očekávání Piráti, kteří u někdejších dohod v minulém volebním období nebyli a aspoň na rovinu říkají, že stotisícový příjem, který jim chodí měsíčně na účet, považují za přiměřený. A když už, měl by se zvednout maximálně o deset procent.

Okamurovci jsou samozřejmě verbálně ještě mnohem radikálnější, platy podle nich nemají růst vůbec. Problém je, že tenhle spor nemá úplně dobré řešení a na to, jak marginální problém v současnosti platy politiků v téhle zemi představují, se na něj spaluje naprosto neuvěřitelné množství energie.

Tady se nedá a nemá šetřit

Přitom už v roce 1995 tehdejší obyvatelé sněmovny usoudili, že by jejich odměňování mělo mít pokud možno pevná pravidla a svůj plat navázali na mzdy v nepodnikatelské sféře.

Tohle pravidlo bylo ovšem mnohokrát narušeno, když byly platy z důvodů citlivosti veřejného mínění jednorázově na několik let zmraženy či přímo sníženy, v roce 2011 skutečně velmi razantně. Třeba mezi lety 2007 - 2014 reálné mzdy politiků neustále klesaly.

A vždy, když má dojít k „rozmražení“, sledujeme ve sněmovně přehlídku dobrovolné skromnosti. Veřejné, samozřejmě, protože v soukromí vám většina zákonodárců upřímně řekne, že by samozřejmě vyšší plat přivítali, ovšem rozhodně pro to nehodlají veřejně hlasovat. A že by bylo nejlepší, kdyby se tím vůbec nemuseli zabývat.

Ne, že by příjmy zákonodárců byly úplně přehledné a pochopitelné. Jde patrně o jedinou profesi, kde čistý plat díky neprůhlednému systému náhrad, zejména na cestování a reprezentaci či příplatků za nejrůznější funkce ve sněmovně překračuje plat základní.

A tak v rámci konstruktivní žurnalistiky nezbývá než nabídnout vlastní řešení. Je čas na úplně nový, jednoduchý a bytelný zákon, který by mohl snad nějaký čas vydržet.

Pravidla by mohla být docela jednoduchá. Základní plat bude navázán klidně stejně jako v současnosti na platy státních zaměstnanců, případně klidně na průměrnou mzdu - o to tolik nejde.

Paušální cestovní náhrady budou zrušeny a stejně jako v Británii se budou proplácet jen skutečně projeté kilometry při cestách za voličem či do sněmovny.

Mimochodem, tohle technologické řešení vymýšlela pro britské poslance firma sídlící v pražské Libni. Radikálně se sníží počet všech těch místopředsedů podvýborů - nebo se prostě nebude při výpočtu platů k jejich „funkci“ přihlížet.

Beze změny zůstanou náhrady za kanceláře či ubytování v Praze, protože tam jdou peníze přímo od sněmovny k majitelům nemovitostí.

A čisté příjmy poslanců (a senátorů, pro něž platí stejná pravidla) plus náhrady na expertní práce nebo telefony budou každý měsíc dostupné na internetu.

Ano, samozřejmě, čeká nás patrně úplně nesnesitelná diskuse ve sněmovně s očekávaným vyvrcholením při debatě o výši částky základního platu, který musí být pochopitelně mnohem vyšší než v současnosti.

Nebude to lehké, ale s nadějí, že jde na dlouhou dobu o poslední podobný zážitek, budeme s napětím sledovat, kdo bude ve vyšší dívčí populismu hrát hlavní roli (jeden tip bychom měli) a kdo si dokáže udržet aspoň důstojnost a názor z chodeb sněmovny.

Tady se šetřit prostě nedá a nemá - jen zapojit zdravý rozum. A pak bude stačit jediné. Už na to prostě po mnoho dalších let nesahat.

Jindřich Šídlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít