Varaďa v lednu nečekaně skončil na lavičce hokejových Pardubic a od té doby je bez angažmá. Žádné si ani hledat nemůže, protože se jeho koncem v Dynamu stále zabývá soud, který řeší výši odstupného.
Proč selhala vyjednávání o růstu platů státních zaměstnanců mezi odbory a vládou a co bude dál? „Vláda na nás hází špínu, chceme ale jednat dál,“ řekl Radiožurnálu mluvčí odborů Pavel Bednář.
„Příští jednání bude příští týden v úterý. A uvidíme, s čím vláda přijde,“ říká pro Radiožurnál Jana Hnyková, místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.
Advokátní tarif se pro stanovení odměny používá třeba v případě, kdy obhájce nebo zmocněnce určí člověku soud a platí ho stát nebo když je potřeba stanovit náhradu nákladů právního zastoupení.
Minimální měsíční plat pro vojína, který se účastní bojů na Ukrajině, je stanoven na 204 000 rublů (55 400 korun). To je podstatně vyšší částka, než jaká je průměrná rmzda v zemi.
Zhruba půl milionu pracujících v Česku tvoří lidé, jejichž zaměstnávání a mzdy nějakým způsobem reguluje stát. Nejen v posledních letech se tito lidé stali terčem mnoha politických útoků.
Ústavní soud problematický zákon nechal platit ještě do konce roku, aby politici mohli vhodně upravit platy veřejných činitelů, které se odvozují od těch soudcovských.
„Nejde jen o zapisovatelky, ale i třeba o vyšší soudní úředníky a asistenty soudců, kteří nedosahují minima nebo průměrného platu v Česku,“ upozornila šéfka justičních odborů Anna Pospíšilová.
Na první pohled si Češi oslavu 20. výročí vstupu České republiky do EU užívali přímo s nadšením. Jak je to doopravdy, uvidíme za měsíc, při volbách do Evropského parlamentu.
Z hlediska krajů rostly loni ve čtvrtém čtvrtletí mzdy nominálně v rozmezí od 5,4 do 7,5 procenta, reálně po započtení inflace ale všude klesly. Nejnižší nominální růst zaznamenala Praha.
Ženy a muži prožívají svoje novinářské kariéry jinak, vyplývá z šetření mezi několika stovkami lidí z českých redakcí, které probíhalo od října do prosince loňského roku.
Ředitelé škol byli podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka po obdržení rozpisu rozpočtu rozladění. Stávka je podle něj stále ve scénáři odborů.
Z těch firem, které navyšovat mzdy budou, přidají přibližně čtyři z deseti v průměru o 3,1 procenta až pět procent. O více než pět procent se mzdy zvednou ve 23 procentech firem.
Chystaná novela zákoníku práce ukládá firmám sdělovat zaměstnancům plat jejich kolegů na stejném místě. Europoslanec Peksa (Piráti) tento krok podporuje. Podnikatel Jaroš oponuje zbytečnou byrokracií.
Školy si v uplynulých měsících stěžovaly na to, že nemocenskou zaměstnancům musejí hradit z peněz na vybavení škol. Nově by se prvních 14 dní mělo vyplácet z peněz určených na mzdové náklady.
Zaměstnavatelé se skokovým navýšením nesouhlasí. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce.
Ministr zopakoval, že kabinet v připravovaném rozpočtu na příští rok počítá se snížením sumy na platy o dvě procenta. Ve svém resortu chce navýšit výdělky díky odměnám a snížení počtu pracovníků.
Chronický nedostatek zaměstnanců na českém pracovním trhu by podle slov Maialeha mělo řešit ministerstvo práce a sociálních věcí, ale v důsledku by problém jako celek měla řešit také vláda.
Bartoš podporuje, aby byli IT odborníci při nástupu zařazeni do třinácté platové třídy místo současné deváté. Také chce, aby se navýšil rozpočet pro IT pracovníky v kritických pozicích.
Senát návrh schválil po víc než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Ministr školství chce o určení výše platů jednat s odbory.
„Nikdy jsem na filozofické fakultě neměla nízký plat, protože jsem vždycky byla integrovaná do různých projektů a grantů, takže tabulkový plat jsem nikdy neměla,“ přiznává filozofka.