Učitelé, rodiče, ředitelé i děti to jistě zase zvládnou, nic jiného jim nezbývá
Půl milionu dětí míří do škol a jejich rodiče se ptají: bude to bezpečné? Proč se budou používat nepřesné antigenní testy? Co když bude moje dítě pozitivní, jak to má škola zařízené a jak to ovlivní naši rodinu? Děti se těší, některé se obávají a ptají se: zvládnu nějak ten test? Nenavalí na nás učitelé horu zameškaného učiva?
Taky kantoři a ředitelé měli před finišem otázky: jak budeme rodičům vysvětlovat, že nepoužíváme přesnější PCR testy? Jak bude vypadat debata s rodičem, který odmítne, aby se dítě testovalo, nebo nosilo roušku?
Další stovky otazníků a nepředpokládatelných situací přinese první den, první týden. Nápor na všechny zúčastněné to bude obrovský.
Petr Šabata: Učitelé, rodiče, ředitelé i děti to jistě zase zvládnou, nic jiného jim nezbývá
V ideálním světě by padlo rozhodnutí o návratu do škol dříve, aby měli všichni čas se lépe připravit. Stát by zorganizoval a platil testování jednou týdně neinvazivními spolehlivými a přesnými PCR testy. Nachystal by solidní komunikaci s nespokojenými rodiči…
V reálném českém světě je všechno na poslední chvíli, s nepřesnými antigenními testy dvakrát týdně – i když o PCR nový ministr zdravotnictví aspoň uvažuje –, s mnoha nejasnostmi a hrozícími žalobami.
Budoucnost země
Jistě, máloco se vládě od počátku pandemie opravdu podařilo a bez problémů se děti nevracely do lavic ani v Rakousku, ani aktuálně v Německu nebo na Slovensku, kde se otevírá celý první stupeň a testují se rodiče, ne děti.
Ale nikde jinde není ministr školství přede dnem D zpochybňován premiérem, nemění se klíčový ministr zdravotnictví a namísto poděkování nezaznívají věty, které řekl vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) v souvislosti s testováním ve firmách: „Na rozdíl od škol je průmysl privátní subjekt, po kterém něco chceme. Nelze všechno řešit jen tak, že to nařídíme a nekompromisně to tak bude.“
Přeloženo: ve firmách se nemůže testovat dvakrát v týdnu, ale ve školách bez problému, jsou státní – zřizují je obce a kraje, řídí ministerstvo. Tam nařizovat můžeme.
Ve třídách a sborovnách asi nejsou živí učitelé, děti, ředitelé, kteří nedokonale připravený návrat do lavic nakonec spolu s rodiči jako vždycky zvládnou a potíže vyřeší, protože vyučování ve třídách je pro ně velmi velmi důležité.
V této těžké době, kdy už je hodně lidí naštvaných a unavených, přitom pomůže každé vlídné slovo, gesto. Dobrá komunikace neznamená jen, že se na vládních tiskových konferencích nelže a nemlží, že ve vydaných opatřeních nejsou chyby a pravidla se nemění jako aprílové počasí.
Děkujeme vám. Vážíme si vás. Jste úžasní. Zachraňujete budoucnost naší země. Díky. Po zdravotnících v minulých měsících by dnes měli pocítit plné uznání učitelé, rodiče, děti c a další lidé v každé škole.
Od prezidenta, od premiéra, od nového ministra zdravotnictví, samozřejmě od ministra školství a třeba i od – vicepremiéra Havlíčka. Třeba svá slova nemyslel zle.
Dočkají se?
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Odešel papež, který dokázal překvapit
Kamila Pešeková
Vrtěti kohoutem? V Babišově videu je ještě něco víc
Petr Honzejk
U přijímacích zkoušek na střední školy vláda nesplnila, co slíbila
Petr Šabata
Digitální risk neproměnil Ivan Bartoš v zisk
Petr Hartman