Je pravdou, že s sebou náhradní mateřství přináší řadu složitých etických otázek týkajících se postavení žen, práce a odměny za ni, vykořisťování a nerovností. Odpovědí na ně ale není úplný zákaz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak by mohla vypadat funkční regulace náhradního mateřství? Poslechněte si komentář Johanny Nejedlové

Česká republika surogátní mateřství nijak zákoně neupravuje. Odehrává se tak ve velké nejistotě jak pro rodiče, tak pro surogátní matku.

Žena, která v Česku porodí, je automaticky zapsána jako matka. V případě surogace do procesu vzdání se dítěte a jeho osvojení rodiči vstupuje soud. Což je proces zdlouhavý, nepříjemný a s nejistým výsledkem.

Pokud se navíc náhradní matka rozhodne dítěte nevzdat, rodiče nemají jak ji k tomu přimět. Stejně tak se mohou rodiče rozhodnout dítě nepřijmout.

Stranou nezůstává ani finanční stránka. Rodiče v podstatě nemají legální způsob jak náhradní matku odměnit.

Altruistické náhradní mateřství

S náhradním mateřstvím jsem se poprvé setkala asi před deseti lety, když ho zvažovala má kamarádka. Její otec se znovu oženil a jeho nová ženou několikrát potratila.

Kamarádka se nabídla, že by jim dítě odnosila. Nikdo ji o to nežádal, byl to její vlastní nápad. Jako někdo, koho těhotenství a porod děsí, jsem její nabídce vůbec nerozuměla. Obdivovala jsem ale její ochotu. Tomu, co chtěla udělat, se říká altruistické náhradní mateřství.

Později, když jsem se o náhradní mateřství zajímala víc, mne začaly napadat mnohé otázky týkající se etiky spojené především s komerční surogací a dlouho jsme na ně hledala odpovědi.

Ze všeho nejvíc mne na surogaci znepokojuje nerovnováha. Komerční náhradní mateřství je byznys, který vzrostl celosvětově v roce 2022 na 14 miliard dolarů a očekává se, že poroste dál. Do deseti let by se mohlo vyšplhat až na 129 miliard dolarů.

V této komerční verzi ho volí dobře situovaní lidé globálního severu, kteří si jako náhradní matky často vybírají chudé ženy. Někdy z globálního jihu, někdy třeba z kalifornského přívěsu. Přístup některých agentur zprostředkovávajících náhradní mateřství hraničí s vykořisťováním a kritiku si po právu zaslouží.

Způsob, jak se uživit

Na druhou stranu poskytuje surogace některým ženám možnost, jak si vydělat dostatek peněz k zabezpečení vlastní rodiny. Třeba některé Indky si po zákazu náhradního mateřství stěžují, že surogace pro ně byla jednou z mála šancí, jak vlastním dětem zajistit střechu nad hlavou a vzdělání.

V USA se k náhradnímu mateřství často uchylují chudé ženy, kterým tato služba pomáhá uživit se a zajistit si třeba jinak nedostupné zdravotní pojištění. Pokud je komerční surogace odpovědí na tíživou životní situaci, není naší hlavní povinností najít způsob, jak odstranit takovou chudobu?

Proč mít dítě?

Často jsem si kladla otázku, proč lidé, kteří se tolik touží stát rodiči, musejí mít dítě biologické. Proč musí dělat výmyk na hrazdě, platit závratné sumy (surogace může vyjít až na 200 000 dolarů, v přepočtu 4,3 milionu korun) a vkládat oplodněné vajíčko do cizí ženy, když by mohli adoptovat.

Jenže otázka je to vlastně lichá. Jiných lidí se na to, proč chtějí mít biologické dítě místo toho, aby adoptovali, když je na světě lidí už tak moc, neptám

Odnosit dítě cizímu páru přináší nemalá zdravotní rizika a odpůrci náhradního mateřství o nich často mluví. Těhotenství je pro tělo zátěží, ničí klouby, zuby, může přinášet bolest. Porod není bezbolestná legrace a ženy po něm trpí například inkontinencí.

To ale platí i když žena nosí pod srdcem své dítě. Přitom nám zatím společnost předkládá, že mít dítě je téměř povinnost a nechtít ho je něco podezřelého. Tělo si navíc lidé ničí i kvůli méně ušlechtilým záležitostem, než je pomoct někomu založit rodinu.

O vyvážený přístup k náhradnímu mateřství se pokusila Velké Británie. Surogace je zde legální, ale jen z altruistických důvodů. Komerční náhradní mateřství je zakázáno a zákonodárci se pokusili systém nastavit tak, aby zamezili komerčnímu těhotenskému turismu.

Tamní legislativa by mohla být příkladem pro úpravu i u nás. Měli bychom v ní dohlédnout na to, aby k náhradnímu mateřství nikdo nebyl nucen finanční situací, ale aby to byla dobrovolná volba s cílem pomoci druhým, tak jako to zamýšlela má kamarádka. Zákaz náhradního mateřství rozhodně není řešením, klíčová je kvalitní regulace.

Autorka je výkonnou ředitelkou organizace Konsent

Johanna Nejedlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít