Manifestace měla ukázat sílu demokratické opozice a nespokojenost lidí s vládní stranou Právo a spravedlnost – PiS. Svolal ji lídr hlavní opoziční strany Donald Tusk pod heslem „svobodné volby, demokratické a evropské Polsko“.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Janyška: Varšavská manifestace proti vládní PiS byla přelomem

Spolu s ním šli v čele průvodu legenda Solidarity Lech Wałęsa i varšavský primátor Rafał Trzaskowski. To moře polských a evropských, ale také duhových vlajek, bylo ohromným úspěchem opozice a šokem pro vládní stranu. Po dnešku už v Polsku nic nebude politicky jako dosud.

„Jdeme si pro vítězství,“ bylo hlavním heslem. Jde totiž o volby, které se budou konat na podzim, ale dnes už vlastně běží kampaň. Všeobecně se soudí, že to budou poslední volby, kdy bude mít opozice ještě šanci odstavit PiS od moci.

Vládní strana má dnes v rukou státní televizi i rozhlas, většinu regionálních médií, Ústavní i Nejvyšší soud, prokuraturu, instituce historické paměti. A za zády katolickou hierarchii. Pokud by podzimní volby vyhrála, je téměř jisté, že Polsko půjde už čistě maďarskou cestou vlády jedné strany a jednoho muže.

Manifestaci vidělo celé Polsko a její energie pochopitelně přitáhne spoustu dosud vlažných a nerozhodnutých. Ta mobilizace zároveň vyslala nepřehlédnutelný vzkaz všem opozičním stranám, že v jednotě je síla.

Nejvýraznější figura opozice

A vypíchla do popředí Donalda Tuska jako hlavní figuru celé opozice. To on manifestaci svolal na výročí prvních polosvobodných voleb v roce 1989, kdy Solidarita vyhrála vše, co tenkrát šlo, a to byl konec komunismu.

Tusk, bývalý premiér a potom pět let předseda Evropské rady v Bruselu, od svého návratu do Polska tvrdě pracuje jako žádný jiný politik opozice, objíždí zemi, vyzývá, burcuje.

Svoji stranu Občanskou platformu už vytáhl do úrovně nejsilnější opoziční síly a lídry ostatních opozičních stran – lidovce, levici i nevyhraněnou středovou stranu Polsko 2050 – vybízí k jednotnému postupu. Jejich ega se tomu dosud bránila, po dnešku ale nebudou mít výmluvu.

K velké účasti na manifestaci paradoxně přispěla sama vládní strana. Jak? Nedávno si odhlasovala zákon, který by byl kladivem na čarodějnice na opozici i na kohokoli, kdo by se jí nelíbil.

Chce zavést jakousi komisi, která nemá sebemenší oporu v ústavě a kterou by si sama najmenovala. Ta by byla zároveň prokuraturou, soudem i vykonavatelem. Nebyla by nikomu zodpovědná, ale mohla by třeba člověka zbavit na deset let možnosti fungovat ve veřejné sféře.

Její verdikt by platil ihned, i kdyby se dotyčný odvolal k soudu. Tenhle nápad hodný inkvizice nadzvedl i spoustu lidí, kteří se politicky necítili souznít s opozicí. Ale tohle bylo i pro ně moc.

A po dnešku jim asi dodal i způsob, jakým o manifestaci referovala státní televize. Místo manifestace vysílala záběry z nějakého shromáždění venkovských hospodyň. A ve večerních zprávách o ní mluvila jako o manifestaci agrese, nenávisti a pomýlenců. Podobně jako kdysi Rudé právo o chartistech.

Ohromný úspěch dneška je pro opozici ovšem silným závazkem: udržet mobilizaci, nedovolit, aby energie opadla. Do voleb zbývají ještě nejméně čtyři měsíce a ty budou tvrdé.

Autor je publicista a bývalý diplomat

Petr Janyška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít