Mitsotakis sice dosáhl cíle, kvůli kterému zopakoval parlamentní volby. Vzdor tomu, že už v těch květnových dosáhl hezkých 40 procent odevzdaných hlasů, volby zopakoval. Byl bez naděje, že získá parlamentní většinu, a uzavírat koalici se mu nechtělo. Nejlépe, povládne-li sám. Při opakovaných volbách volební vítěz jako bonus může získat až 50 parlamentních křesel navíc. Naděje na parlamentní většinu se mu jevila o mnoho pravděpodobnější.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ivan Štern: Vítězství Nové demokracie v Řecku může ukončit řeckou demokracii

To se také stalo. Mitsotakis, ač dosáhl stejného výsledku jako v květnu, se díky bonusu nemusí ohlížet na kohokoli vedle. Dostává se mu možnosti prosadit si politiku podle vlastního gusta.

Jeho vítězné tažení má ale spoustu háčků.

Proti květnovým volbám se volební účast scvrkla o 10 procent. Horko těžko se přehoupla přes polovičku počtu oprávněných voličů a obnažila skryté zádrhele na řecké politické scéně.

Pravicoví extremisté neřekli poslední slovo

Sama Nová demokracie nedosáhla parlamentní většiny získáním dalších hlasů. Narazila patrně na meze svých možností. Ještě hůře dopadla levice. Značná část jejích voličů patrně zůstala doma. Nejspíš ze stejných důvodů jako ostatní volební absentéři, přesvědčeni o tom, že volby i tak nic nezmění na jejich mizerné životní situaci, již přičítají drastické neoliberální ekonomické politice Mitsotakisovy vlády.

Naopak ožili stoupenci pravicových extremistů. Jejich strany proti květnovým volbám získaly potěšitelných 13 procent. A nepochybně to není jejich poslední slovo.

Mitsotakisova vláda může snadno podlehnout pokušení, že je jí dovoleno vše. Hlas oslabené a důvěru ztrácející levice nemusí brát v potaz. Stačí pár po sobě jdoucích asociálních přešlapů, jimiž ta chudší část Řecka je i tak dostatečně za poslední roky zásobena, a začne si ji vychutnávat extrémní pravice. A když přihodí svérázným způsobem problém běženců, zakrátko vláda potáhne za kratší konec.

Hospodářská situace Řecka se sice zlepšuje, avšak ve prospěch bank a finančních institucí. Obyčejný Řek z toho nemá zhola nic.

Nová demokracie se dostává do nezáviděníhodné situace. Stává se výlučně zodpovědnou za to, zda řecká demokracie přežije, anebo zda ji čeká její soumrak. Špatně volená, přehnaně liberální politika může Řecko proměnit v další laboratoř, v níž stačí málo, demokratická strana, vytvářejíc živnou půdu pro antidemokratické síly a pro populismus na demokracii se přiživující, místo aby demokracii bránila, stane jejím hrobařem.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít