Summit Biden-Putin vytyčil červené linie
V Ženevě se konala dlouho očekávaná schůzka amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Oba muži se naposledy setkali před deseti lety, tehdy jako americký viceprezident a ruský premiér. Tentokrát však byla atmosféra hlavně před začátkem summitu daleko napjatější. Přesto jsou výsledky zjevně lepší, než se čekalo.
Zdroj opatrného až mírného optimismu – tak by se nejspíš dalo označit finále summitu, který byl sice oproti plánu kratší, ale patrně docela úspěšný. Jak poznamenává zpravodaj Deutsche Welle, původně kamenné tváře prezidentů postupně změkly a na oddělených tiskových konferencích je dokonce ozdobily úsměvy.
Poprvé v roli prezidenta. Biden se v Ženevě sešel s Putinem, jednání trvalo téměř čtyři hodiny
Číst článek
Příčiny tu samozřejmě byly: prezidenti se dohodli na návratu odvolaných velvyslanců do sídel jejich diplomatických misí a už do několika týdnů by se měla rozběhnout práce odborných komisí pro další postup kontroly strategických jaderných arsenálů. Což je obzvlášť důležité, protože Spojené státy a Ruská federace disponují více než 90 procenty všech zásob jaderných zbraní, co jich na světě je.
Vytyčeny byly také červené linie či, chcete-li, nepřekročitelné hranice, za něž by se ani jedna, ani druhá strana neměly pouštět. To platí především o hackerských útocích na základní infrastrukturu, které jsou mimořádně nebezpečné a k nimž se Rusko paličatě nehlásí.
Reagan a Gorbačov
Většina témat, která byla určitě či s největší pravděpodobností probírána, byla ovšem konfliktnější – ať už jde o další osudy Alexeje Navalného a ruské politické opozice vůbec, o územní nezávislost Ukrajiny nebo o již zmíněné hackerské útoky z ruského území na americké instituce.
Summit Bidena s Putinem nepřinesl velké výsledky, ale naději, shodují se evropská média
Číst článek
Tento summit samozřejmě nevedl a ani nemohl vést ke skutečnému uvolnění dlouhodobého napětí mezi oběma zeměmi, ale náznaky zlepšení tu rozhodně jsou, byť Spojené státy společně s Českou republikou dál zůstávají na ruském seznamu „nespřátelených“ zemí.
Důležitá je jistě místopisná symbolika této schůzky na nejvyšší úrovni: v ženevské vile La Grange se před 36 lety sešli americký prezident Ronald Reagan a otec perestrojky generální tajemník ÚV KSSS Michail Gorbačov.
Situace však byla jiná – supervelmocemi byly tehdy obě země. Reagan tenkrát do Ženevy přijížděl s představou Sovětského svazu jakožto říše zla, již je třeba přinejmenším neutralizovat, kdežto Gorbačov měl už tehdy evidentně plán vztahy se Západem normalizovat a východní a střední Evropu z tohoto důvodu vyklidit.
Ve vlastní zemi ho proto dodnes mnozí považují za zrádce národních zájmů – přestože objektivně vzato společně s Reaganem zahájili proces ukončení studené války.
Dnes je studená válka víceméně zpět a my bychom tak mohli být rádi už za to, kdyby středeční ženevský summit znamenal alespoň částečný návrat částečné důvěry mezi Ruskem a západní částí světa.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Jak turecký prezident vystupuje z autobusu
Jan Fingerland
Kreml vede boj za své ještě nenarozené vojáky
Alexandr Mitrofanov
Trump není nepředvídatelný chaot. Má plán
Lída Rakušanová
Trumpovo zpochybňování dělby moci je útokem na americkou demokracii
Jiří Pehe