Ocenil navázání dialogu, údajnou snahu o řešení problémů lidstva a liboval si, jak prý státníci potvrdili český názor o potřebě návratu syrských uprchlíků domů.

Problém je, že výsledek summitu Trump Putin je jiný. Šéf Strakovy akademie zase odhalil, že jeho největší slabina je disciplína z nejtěžších, tedy mezinárodní politika.

Vladimir Putin a Donald Trump totiž v praxi předvedli, jak vypadá transakční vyjednávání s oboustranně výhodným výsledkem. Vládce Kremlu se dočkal potvrzení významu Ruska v mezinárodní politice, což mu pomůže dokázat doma, že vládne po právu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Thomas Kulidakis: Babiš nepochopil poučení ze setkání Putina a Trumpa

Rusové museli v minulých letech přinést nemalé oběti na oltář ruských zahraničně politických dobrodružství. Ekonomické sankce vyhlášené kvůli obsazení Krymu a konfliktu na Ukrajině jsou opravdu citelné. Teď Vladimir Vladimirovič může říct, že to za to stálo.

Jeho americký protějšek má zase jiné problémy na domácí půdě. Od svého zvolení bojuje s nařčením, že mu Rusové pomohli k výhře. A to i nečistými metodami. Od ruského prezidenta výměnou tedy za uznalé chování získal veřejné prohlášení, že se nic takového nestalo a nedělo.

Obvinění ruských agentů zahraniční rozvědky sem, obvinění tam. Na celou věc už reagovali v zámoří. Část demokratů, republikánů i bývalý šéf CIA řekli, že věří svým tajným službám tvrdícím, že Rusové americké volby ovlivňovali.

Kus papíru a modrá pastelka

Nepochopení také spočívá ve spoléhání se na slova amerického prezidenta, který je schopen prohlásit naprosto opačné tvrzení v rozmezí několika hodin. Dovolávání se návratu Syřanů je věc potřebná, se kterou lze souhlasit. Jenže z hlediska nelegální migrace to mnoho neřeší, protože v poslední době se do Evropy snaží dostat převážně ekonomičtí migranti z Afriky.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Naprosto zásadní je ale poučení pro Evropskou unii. Český premiér by si měl být dobře vědom skutečnosti, že košile je bližší než kabát. Zatímco se americký prezident plácal po ramenou s prezidentem ruským, dozvěděli jsme se, že my Evropané jsme jeho obchodní nepřátelé. Co se týká sankcí kvůli obchodu s Íránem, budou se prý bez pardonu vztahovat i na evropské firmy. A cla na evropské automobily, včetně českých, jsou stále ve vzduchu.

Šéf vlády unijního státu by tedy měl držet basu s ostatními kolegy evropského spolku. Všimnout si třeba dnešního vyjádření německého ministra zahraničí. Podle něj se už Spojeným státům nedá věřit, vše je údajně možné řešit jen užší spoluprací členů Evropské unie. Recept má být uzavírání dohod a posílení spolupráce s jinými světovými hráči - Austrálií, Kanadou, Japonskem. O budoucnosti se jedná právě v těchto dnech s Čínou.

Jedna věc ale byla na radosti Andreje Babiše opravdová, ryzí a neomylná. Skutečně je dobré, že se dva vůdci jaderných velmocí sešli. Lepší, než aby na sebe házeli bomby. Jen doufejme, že neměli kus papíru a modrou pastelku jako Stalin s Churchillem v roce 1944 v Moskvě. Tenkrát uzavřeli procentní dohodu, která změnila osud Evropy na několik dalších desetiletí.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít