Ministr Válek je zavalen problémy, účinná řešení však chybějí
Známe to všichni. Vypuknou dovolené a my spěšně revidujeme lékárničky. Zvlášť před dlouhou cestou do a z ciziny je nutné mít po ruce endiaron proti průjmu, kinedryl proti zvracení nebo tablety proti teplotám a bolestem. Kdyby to nebylo smutné, šlo by se letos bavit tím, jak rodiny obíhaly jednu lékárnu za druhou a sháněly žádané medikamenty.
Vedle penicilínových antibiotik, která jsou však jen na lékařský předpis, letos v žebříčku poptávky vede úvodem zmíněný endiaron, scházejí ale i mnohé léky, které pomáhají užšímu okruhu pacientů se složitějšími diagnózami, například Parkinsonovou chorobou nebo cukrovkou.
Ministerstvo zdravotnictví už jako na spoluviníky – vedle ruských válečníků či nespolehlivých dopravců – ukázalo i na občany, kteří se léky předzásobují. Lze se jim ale divit? O lékové krizi se začalo hovořit před necelým rokem.
V pravidelných intervalech jsme byli ministrem Válkem uklidňováni, že brzy už léky budou a není nutné syslit si je ve spíži. Jenže léky z asijských fabrik nedorazily a lidé cítí potřebu železné rezervy víc než dosud. Mnohým už je jedno, zda jde o originál nebo o nespolehlivý padělek sehnaný přes internet.
Kdy pomine nedostatek léků?
A co na to vládní politici? Vlastimil Válek otevřeně přiznává, že „jsou léky, které úplně zmizely a už nikdy nebudou a my si budeme muset zvykat, že je výrobce přestal vyrábět“.
Premiér Petr Fiala je zase přesvědčený, že „celé situaci zásadně pomůže zákon o léčivech, který zavádí u léků významných pro poskytování zdravotní péče distributorům povinnost vytvořit a držet měsíční zásobu těchto léčiv“. Existují přitom pochybnosti, zda tato norma bude stejně užitečná v malých venkovských provozovnách jako ve velkých městských lékárnách.
V lékárnách chybí antibiotikum s penicilinem, které je účinné proti angíně. Důvodem jsou ceny léku
Číst článek
Ministr Válek střídavě vytváří pracovní komise pro naleptávání problému a připomíná, že skutečně efektivní řešení je množné jen na evropské úrovni. Co tedy dělá na ní, se ale dosud nepochlubil. Přitom víme, že Evropská komise umí chrlit nápady, dokonce i dobré regulatorní nápady, jenže jí všechno moc dlouho trvá. Před tím, abychom viděli spásu v přesunu části farmaceutické výroby do Evropy, varují mnozí vědci a výzkumníci.
Není totiž těžké vyrobit tabletu nebo namíchat sirup. Podstatné je mít potřebné chemické látky, dovážené převážně z Asie. To s nimi je a bude potíž. Navíc farmaceutické firmy se chovají tržně. Chtějí vyrábět levně, prodávat draze a své zboží raději nabídnou tam, kde za ně víc dostanou a kde je jednodušší legislativa i administrativa. V tomto směru také dvakrát nezáříme.
Řešením ale není, že nám ministr bude místo léčivých sirupů mazat kolem pusy med. Vlastimilu Válkovi není co závidět: sotva se uklidnil covid, projevily se latentní nesnáze českého zdravotnictví. Musí teď zápasit s nedostatkem lékařů, který nezažehnal ani formulář na stránkách resortu, nebo s nekonečným čekáním na vyšetření prostřednictvím magnetické rezonance, CT či mamografu.
Nedostatku léků si ale všimne každý – a každého zajímá, kdy pomine. Vysvětlení i plány ministr Válek má, výsledky však ne a řešení je v nedohlednu. Jestli by to náhodou v jeho křesle nechtělo někoho, kdo se umí rychleji otáčet…
Autor je politický analytik.
Volební fígle Kateřiny Konečné
Jiří Leschtina
Co čeká evropský automobilový průmysl? Stávka ve Volkswagenu je jen začátek
Julie Hrstková
Nad Gruzií se vznáší stín vážného občanského konfliktu
Libor Dvořák
Ambiciózní projekt reformy daní z dílny PAQ Research má jediný háček: je navrhovaný v Česku
Apolena Rychlíková