Vzejdou z kauzy exučitelky precedenty?
Pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu mystifikovala češtinářka Martina Bednářová ze základní školy na Praze 6 žáky osmé třídy. Že nemají věřit tomu, co vidí a slyší a že v Kyjevě je klid. A také o tom, že Ukrajinci od roku 2014 na Donbase etnické Rusy upalovali a stahovali zaživa z kůže, a že je proto Ruskou federaci třeba chápat.
Když některé děti oponovaly, řekla jim, že mají hledat jiné zdroje než ČT, která je napojená na miliardáře Sorose a (cituji): „O tom víme přesně, komu je poplatný.“ Asi dosti udivení žáci zapnuli mobilní telefony a jali se nahrávat. Z více než čtvrthodinového záznamu tak bylo vše průkazné, což učitelku stálo místo — a potvrdil to i soud.
O kauze se následně hodně mluvilo a diskutovalo, když došlo na obžalobu za popírání ruských zločinů — státní zástupce totiž navrhoval podmínečný trest a na pět let zákaz pedagogické a výchovné práce s dětmi.
To se leckomu zdálo už nadbytečné a mimo jiné se poukazovalo na to, že Bednářová má za sebou tři dekády praxe. Soudy se klonily na její stranu a přes velmi kritické dovětky konstatovaly, že o trestný čin nejde. Naposledy letos v květnu se zdála kauza definitivně uzavřená.
Jenže nikoli. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž totiž uplynulý čtvrtek podal dovolání a případ míří k Nejvyššímu soudu. Zdá se, že jde o to, jak v budoucnu podobné delikty posuzovat.
Mít málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné, upozorňuje ekonom Münich
Číst článek
Protože například některá učitelčina vyjádření nespadají do kategorie popírání zločinů proti míru a válečných zločinů, nicméně Bednářová se takové zločiny v postavení učitelky snažila ospravedlňovat.
Stříž proto očekává, že verdikt Nejvyššího soudu stanoví v podstatě normu pro (cituji): „Výklad znaků popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.“ A také určí hranice svobody projevu — obzvlášť v případech podobných výroků určených dětem.
Právě to poslední je na celé kauze od počátku nejvíc odsuzované — že se učitelka poměrně primitivní agitkou snažila ovlivnit zhruba čtrnáctileté děti, které se ale nedaly. Snad k jejímu překvapení. Nebo dokonce zlosti? Když žádala potrestání původce audiozáznamu, který přece porušil školní řád...
Lži nejsou názor
A ačkoliv to zřejmě neměla Bednářová v plánu, případ z ní udělal cosi jako hvězdu jisté scény sledující každé soudní řízení, ve kterých je jejím advokátem předseda strany PRO Jindřich Rajchl.
A ona sama, i když už ne z třídního stupínku, pak k širé veřejnosti říká například, že ji stát stíhá, aby se zavděčil Ukrajincům, a argumenty žaloby považuje za „rusofobní výkřiky“.
O čemž si jistě může každý myslet, co chce. Stejně jako o válce na Ukrajině. Jinou věcí ale je zkoušet nalévat svůj ze lží vycházející pohled do ještě nedospělých žáků. A vůbec vydávat evidentní nepravdy za takzvaný „vlastní názor“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
NATO, nebo evropská armáda?
Jan Vávra
Česko je země šťastných lidí příšerně naštvaných na stát
Petr Honzejk
Jak turecký prezident vystupuje z autobusu
Jan Fingerland
Kreml vede boj za své ještě nenarozené vojáky
Alexandr Mitrofanov