Vzejdou z kauzy exučitelky precedenty?
Pár týdnů po ruském vpádu na Ukrajinu mystifikovala češtinářka Martina Bednářová ze základní školy na Praze 6 žáky osmé třídy. Že nemají věřit tomu, co vidí a slyší a že v Kyjevě je klid. A také o tom, že Ukrajinci od roku 2014 na Donbase etnické Rusy upalovali a stahovali zaživa z kůže, a že je proto Ruskou federaci třeba chápat.
Když některé děti oponovaly, řekla jim, že mají hledat jiné zdroje než ČT, která je napojená na miliardáře Sorose a (cituji): „O tom víme přesně, komu je poplatný.“ Asi dosti udivení žáci zapnuli mobilní telefony a jali se nahrávat. Z více než čtvrthodinového záznamu tak bylo vše průkazné, což učitelku stálo místo — a potvrdil to i soud.
O kauze se následně hodně mluvilo a diskutovalo, když došlo na obžalobu za popírání ruských zločinů — státní zástupce totiž navrhoval podmínečný trest a na pět let zákaz pedagogické a výchovné práce s dětmi.
To se leckomu zdálo už nadbytečné a mimo jiné se poukazovalo na to, že Bednářová má za sebou tři dekády praxe. Soudy se klonily na její stranu a přes velmi kritické dovětky konstatovaly, že o trestný čin nejde. Naposledy letos v květnu se zdála kauza definitivně uzavřená.
Jenže nikoli. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž totiž uplynulý čtvrtek podal dovolání a případ míří k Nejvyššímu soudu. Zdá se, že jde o to, jak v budoucnu podobné delikty posuzovat.
23:50
Mít málo vysokoškoláků je pro Česko nevýhodné, upozorňuje ekonom Münich
Číst článek
Protože například některá učitelčina vyjádření nespadají do kategorie popírání zločinů proti míru a válečných zločinů, nicméně Bednářová se takové zločiny v postavení učitelky snažila ospravedlňovat.
Stříž proto očekává, že verdikt Nejvyššího soudu stanoví v podstatě normu pro (cituji): „Výklad znaků popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.“ A také určí hranice svobody projevu — obzvlášť v případech podobných výroků určených dětem.
Právě to poslední je na celé kauze od počátku nejvíc odsuzované — že se učitelka poměrně primitivní agitkou snažila ovlivnit zhruba čtrnáctileté děti, které se ale nedaly. Snad k jejímu překvapení. Nebo dokonce zlosti? Když žádala potrestání původce audiozáznamu, který přece porušil školní řád...
Lži nejsou názor
A ačkoliv to zřejmě neměla Bednářová v plánu, případ z ní udělal cosi jako hvězdu jisté scény sledující každé soudní řízení, ve kterých je jejím advokátem předseda strany PRO Jindřich Rajchl.
A ona sama, i když už ne z třídního stupínku, pak k širé veřejnosti říká například, že ji stát stíhá, aby se zavděčil Ukrajincům, a argumenty žaloby považuje za „rusofobní výkřiky“.
O čemž si jistě může každý myslet, co chce. Stejně jako o válce na Ukrajině. Jinou věcí ale je zkoušet nalévat svůj ze lží vycházející pohled do ještě nedospělých žáků. A vůbec vydávat evidentní nepravdy za takzvaný „vlastní názor“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Angela Merkelová vzpomíná. Také na Ukrajinu
Libor Dvořák
O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent
Petr Honzejk
O neplatičích, nocleženkách a nesystémové charitě
Kateřina Smejkalová
Slovenští úspěšní se přesouvají do Prahy
Luboš Kreč