Zlaté časy v Americe, které ale nikdo nevidí
Skutečnost je to, co lidé vnímají jako skutečnost, zní letité pravidlo marketingových a politických poradců. Je týden před americkými volbami, ekonomice se daří nad očekávání a i výhledy na další růst jsou odvážné. Jenže jde o to, jak to vidí voliči.
Americká ekonomika letos poroste skoro tříprocentním tempem. Přitom loni i během roku několikrát hrozila recese. Tamní centrální bance Fed se podařilo zkrotit inflaci, aniž by tím zásadněji zasáhla ekonomiku i trh práce.
Americká ekonomika utekla, jak se říká, o parník Británii i eurozóně, jejíž růst nebude ani procento a její motor, Německo, skončí nejspíše v recesi.
Čínská ekonomika sice roste papírově pořád slušně, jenže fakticky je výkonnost ekonomiky o dost horší než v uplynulých dekádách. Den, kdy má Čína sesadit Ameriku z pozice největší ekonomiky světa, se tak posouvá.
USA vs. EU
To, že se americké ekonomice daří růst, má několik příčin. Je to flexibilní trh práce, který zaměstnance moc nechrání a firmám dává relativně volnou ruku v přijímání i vyhazování lidí.
Zaměstnanci zase nemají problém se ve velkém státě stěhovat za prací. Pak je to nízká regulace a multikulturní prostředí, které podporuje inovace a v poslední dekádě umožnilo vyrůst technologickým gigantům. Jsou to také levné energie a příval státních stimulů, které do ekonomiky v posledních letech šly.
Zvolení Trumpa bude pro Evropu ‚ekonomickou noční můrou‘. Jeho politika může srazit euro, míní analytici
Číst článek
Zatímco Amerika je za výkon ekonomiky chválena, Evropa je kritizována – a někdy trochu nefér. Na energie náročný kontinentální průmysl doplatil na válku a izolaci Ruska. Spojené státy mají levnou ropu a břidlicový plyn. Evropský trh zdaleka není tak integrován ekonomicky ani kulturně, takže stěhování za prací a byznysem je komplikovanější než v zámoří.
A především: Spojené státy právě díky masivním státním investicím hospodaří s velkým dluhem, loni byl na úrovni 110 procent HDP, což je poměr, kterého dosahují zadlužené státy jižní Evropy. Veřejný dluh Evropské unie je zhruba 80 procent. Nutno ale přiznat, že od roku 2020 se americký dluh vcelku radikálně snížil.
V Evropě klesá sice také, ale výrazně pomaleji a hlavně v každém státě jiným tempem. Mezinárodní měnový fond čeká výrazně vyšší růst v Americe než v Evropě i pro příští rok, přestože se rozdíl stahuje.
Američané to ale nevidí
Výsledkem tak je paradox, který může Donaldu Trumpovi vynést další roky v Bílém domě. Zatímco se americké ekonomice daří, veřejnost to tak nepociťuje. Podle posledních průzkumů jen zhruba čtvrtina lidí považuje vývoj ekonomiky za pozitivní.
Takže, ačkoli za vlády demokratů rostla ekonomika a dluh relativně klesl, veřejnost jim zásluhy moc nepřipisuje.
A Donald Trump přímo říká, že americká ekonomika padá, a on ji chce zachránit. Co na tom, že se komentátoři shodují, že pokud Trump splní své dosud vyřčené ekonomické sliby, zvýší se inflace a budou chybět lidi?
Co na tom, že americká ekonomika letos zažívá dobré časy, když to lidé nevidí? Pokud mu lidé ve většině amerických států uvěří, stane se to skutečností. Bez ohledu na čísla, která možná říkají něco trochu jiného.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
O vládním hausnumerismu aneb nápadný nepůvab 93 procent
Petr Honzejk
O neplatičích, nocleženkách a nesystémové charitě
Kateřina Smejkalová
Slovenští úspěšní se přesouvají do Prahy
Luboš Kreč
Zlý Putin a pomýlení Rusové. Nebo je to jinak?
Alexandr Mitrofanov