Podle památkářů narušuje hlediště postavené v éře socialistického Československa charakter zámecké zahrady. Na tento fakt poukazuje i mezinárodní organizace UNESCO, na jejímž seznamu Český Krumlov figuruje od roku 1992. Otáčivé hlediště letos slaví 60 let.

Staněk o točně mluvil s památkáři. „Mám v plánu se také setkat s regionálními politiky, s Českým národním výborem ICOMOS, zástupci UNESCO a především také s veřejností, protože si myslím, že je potřeba o této věci diskutovat, najít rozvážný postup a nečinit žádná unáhlená rozhodnutí a velká gesta,“ uvedl Staněk.

Jeho předchůdce ve funkci Ilja Šmíd chtěl, aby se otáčivé hlediště přesunulo ze zámecké zahrady do areálu bývalého zahradnictví.

Naopak premiér v demisi Andrej Babiš v červnu ČTK řekl, že by točna měla zůstat v zámecké zahradě. „Lidé si na to zvykli, je potřeba investovat do zázemí pro umělce, kteří tam vystupují. Lidé to berou, že tam (točna) patří, a lidé nemají rádi změny,“ řekl v červnu Babiš.

Nynější točna patří městu České Budějovice. Jihočeské divadlo, které na otáčivém hledišti hraje, má s památkáři smlouvu na pronájem zahrady do konce roku 2020.

Novou točnu, jejíž podoba by měla vzejít z architektonické soutěže, chce Jihočeské divadlo přesunout do divadelního traktu v bývalém zahradnictví. Zámecká zahrada by se o tento divadelní trakt rozšířila, nyní jde o neudržované místo za zdí zámecké zahrady.

Podle odhadů by stála stamiliony korun. Mohla by vzniknout podle návrhu scénografa Joana Brehmse z roku 1972. Měla by dvě hlediště, mezi nimiž by byl komorní hrací prostor.

Původní otáčivé hlediště se poprvé roztočilo před 60 lety, 9. června 1958. Jihočeské divadlo mělo loni tržby z otáčivého hlediště 32,9 milionu Kč, přijelo 56 528 diváků.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít