Používání AI rozděluje africkou hudební scénu. Důvod navíc, proč se bát, je kulturní apropriace

V nedávném remixu nigerijského hudebníka a producenta Eclipse Nkasiho se objevila virtuální zpěvačka vytvořená umělou inteligencí. Z využívání AI v hudbě má ale mnoho hudebníků po celém světě obavy. Ti afričtí také argumentují tím, že většina dat, ze kterých se AI učí, je sesbíraných na Západě. Mají proto strach z toho, jak generování ovlivní africkou hudbu a kulturní dědictví.

Abuja (Nigérie) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klavír

Používání AI rozděluje africkou hudební scénu (ilustrační foto) | Zdroj: Pixabay | ©

Eclipse Nkasi je odhodlaný stát se průkopníkem využívání umělé inteligence v africké hudbě. Loni vydal hudební album Infinite Echoes, které jako první vůbec na africkém kontinentě vznikalo za pomoci AI. Pro BBC uvedl, že k využití umělé inteligence ve své hudbě záměrně přistupuje manuálně a kreativně, především ji využívá ke generování samplů.

„Mým největším hnacím motorem v souvislosti s AI je její aplikace, hledání zdravých způsobů, jak ji použít. U každého projektu bylo důležité najít něco, co díky ní udělám a co mě posune dopředu,“ říká.

Zatímco Nkasi s novou technologií rád experimentuje, někteří v ní vidí hrozbu pro africkou kulturu. Pro keňského hudebníka a producenta Tabu Osusu je to předzvěst rizika kulturní apropriace – umělá inteligence bude produkovat africké zvuky, aniž by přiznala jejich zdroj.

„Můj problém s AI je vlastnictví. Jakmile převezmete nějakou hudbu z Ghany nebo Nigérie, kdo ji vlastní? Jak zjistíte, kdo jsou původní tvůrci, a jak zajistíte, že budou citováni? Pro mě je to krádež,“ řekl Osusa BBC.

Novou píseň Miroslava Žbirky dokončila posmrtně umělá inteligence. ‚Byl by za to rád,‘ říká jeho žena

Číst článek

Tyto obavy se odrážejí ve zprávě, kterou loni vydala keňská umělecká platforma Creatives Garage. Ve spolupráci s nadací Mozilla Foundation zkoumala dopad umělé inteligence na tvůrčí komunity v této východoafrické zemi.

Vyplynulo z ní, že většina keňských hudebníků se obává, že by umělá inteligence mohla vést k tomu, že by z jejich kreativity mohli těžit jiní, říká Bukonola Ngobi, výzkumný konzultant ve společnosti Creatives Garage.

Pro ty, kdo chtějí inovovat, je taky jedním z problémů, s nimiž se Afrika potýká, nedostatek dat. Generovaný obsah často splňuje tzv. western male gaze – tedy nějaký západní, evropanský, patriarchální pohled. Například Nkasiho Mya Blue je americká dívka z generace Z s modrými vlasy.

Alena Harciníková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme