U České filharmonie nacházím potenciál, který jinde nevidím. Takové kvalitě se neotočíte zády, říká Hrůša
Česká filharmonie zná svého budoucího hudebního ředitele a zároveň šéfdirigenta. Od podzimu 2028 se jím stane dnes 43letý světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša. Vystřídá tak Semjona Byčkova, který svůj odchod oznámil již loni. Kontrakt je pětiletý, ale obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. „Takové kvalitě se prostě neotočíte zády. Váš život to obohacuje,“ řekl Hrůša v rozhovoru pro Radiožurnál.
Působíte jako šéfdirigent Bamberských symfoniků, od září letošního roku se stanete hudebním ředitelem královské opery v Covent Garden v Londýně a jste i hostujícím dirigentem České filharmonie. Co vás přesvědčilo říct ano na nabídku stát se hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie?
Přesvědčila mě světová extra kvalita toho orchestru, která je to první, co člověku vyvstane na mysli, když jej opravdu pozná.
Nejen, že jsme Češi. Jsme napojení přes hudbu, chválí si vztahy s Českou filharmonií budoucí šéf Hrůša
Mám v životě to štěstí, že pracuju s těmi nejlepšími z nejlepších – ať už to jsou berlínští či vídeňští filharmonikové nebo top orchestry v Americe – čili mám možnost srovnání. Mnohé ty orchestry se také ucházejí o pravidelnou spolupráci se mnou.
Přesto, když přijedu k České filharmonii, nacházím u ní potenciál a již existující kvalitu takového typu, kterou prostě jinde nevidím. Alespoň v oblasti koncertních orchestrů, které pravidelně poznávám. Zejména v posledních letech doznalo naše lidské propojení úplně jiné kvalitativní úrovně. Přiblížili jsme se tak blízko, jak to jen v umělecky pracovních vztazích jde.
Je to do určité míry dáno tím, že sdílíme stejné zázemí, že jsme Češi, že je to národní orchestr, který mluví stejnou řečí a má stejné tradice. Ale troufám si říct, že to není ten hlavní důvod. Je to spíš takový bonus k tomu opravdovému uměleckému napojení, které se děje přes hudbu.
Důležitá chemie
Děje se mezi orchestrem a jeho dirigentem něco, co by se dalo znázornit například na sportovním příměru? Něco jako chemie mezi trenérem a hráči?
Naprosto. Je to sice příměr, který má určité limity, protože dirigent a jeho dynamika vztahu s orchestrem je v trošku jiné pozici. Svým způsobem hraju sebou daleko víc než ten trenér. I když ne v pravém slova smyslu toho výkonu, na nástroj, ale ve smyslu provádění hudby.
‚Velmi si toho vážím.‘ Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie
Číst článek
Ale o té chemii je potřeba uvažovat vždy. Dlouhodobá spolupráce, která je plodná, vzájemně inspirující a taková, u níž potom tu inspiraci bytostně cítí hlavně publikum, o které jde – ať už v sále nebo online – se může podařit jedině tehdy, když ta takzvaná chemie dobře funguje.
A ta se u nás s Českou filharmonií za těch víc než 20 let vzájemné spolupráce zázračným způsobem pořád a jen zlepšovala. Dnes jsme na nějakém pomyslném bodu opravdové náklonnosti a lidsky profesního přátelství.
I kdyby tam nebyla ta hladina té světové extra třídy, o které jsem mluvil, tak se takové kvalitě prostě nikdy neotočíte zády. Protože to je něco, co váš život opravdu obohacuje.
Nejen česká hudba
Vy už jste s Českou filharmonií připravil řadu projektů, například koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky od Leoše Janáčka nebo Smetanovy Libuše. Máte už teď v hlavě nějaký projekt, o kterém víte, že byste ho chtěl prosadit, až nastoupíte?
Není to přímo konkrétní projekt.
Česká filharmonie získala Orchestrální cenu BBC Music Magazine. Nahrávku Mé vlasti zvolila veřejnost
Číst článek
Je to určitě základní rozvržení dramaturgických představ, ve kterém možná i v porovnání se stávajícím šéfdirigentem Byčkovem bude naprosto autenticky figurovat o něco víc české hudby.
Zároveň se ale orchestru podařila nevídaná věc. Česká filharmonie byla vždy vnímána jako pozoruhodné těleso, ale v dřívějších dekádách byla prizmatem pohledu na tento orchestr česká hudba. Kdykoliv jel orchestr někam do světa, hrál v podstatě téměř výlučně českou muziku. A pokud ne, byl za to dost často kritizován, že to není ono.
Tento předsudek, toto nastavení se podařilo mým předchůdcům – počínaje Jiřím Bělohlávkem a nyní u Semjona Byčkova – překonat. Dnes je orchestr vnímán především přes uměleckou kvalitu, v jejímž jádru je samozřejmě česká hudba, ale orchestr je univerzálně ceněn.
Třeba jeho kreace v repertoáru, jako je Gustav Mahler, Petr Iljič Čajkovskij nebo Johannes Brahms, jsou vnímány jako velký přínos interpretační sféře na celém světě. Takže ta balanc bude důležitá. To budeme teď tři roky plánovat.
Mladý šéfdirigent
Jste o generaci mladší než šéfdirigenti, kteří byli u České filharmonie od devadesátých let. Znamená ve vašem případě mladší dirigent i mladší soudobou hudbu, kterou byste tam chtěl vnést?
Nedával bych mezi to rovnítko. Myslím, že existuje spousta starších a velmi zkušených dirigentů, kteří dělají mnoho soudobé hudby. Ale na vaši otázku odpovídám kladně.
1:29
Hrůša bude mít angažmá v britské Královské opeře. Je teprve druhým českým hudebním ředitelem v historii
Číst článek
Určitě musí být soudobá hudba významnou složkou naší činnosti, pochopitelně zase s velkým ohledem na soudobou českou hudbu, ale zdaleka nejen.
Máte pravdu, že v nejbližší minulosti byli většinou nově nastupující šéfdirigenti již ve věku velmi zralých lidí, blíže pomyslnému konci kariéry. U mně je to jinak, jsem v nějakém středu, někde uprostřed té dráhy.
Ale je pravda, že někteří moji předchůdci, jako byli třeba Rafael Kubelík, Václav Neumann poprvé nebo Jiří Bělohlávek rovněž poprvé, nastupovali ještě dřív. Myslím, že je důležité, aby si všichni vyhodnotili, že v daný okamžik to dává absolutní smysl. A myslím, že to takto cítí obě strany.
