Hlaváč: Destinnová i Kubelík. Za uznáním české hudby v zahraničí stojí vedle skladatelů i interpreti
Jedním z vrcholů Roku české hudby se stalo vystoupení České filharmonie v Carnegie Hall v New Yorku. Zazněla díla oblíbeného Antonína Dvořáka, ale také Bedřicha Smetany. Ten se ale podle klarinetisty Jiřího Hlaváče v Americe tolik nehraje. „Má vlast je tak úzce spjata s naší historií, mentalitou a duší, že je pochopitelné, že by zvláště americké publikum mohlo mít s přijetím a chápáním Blaníku nebo Tábora problém,“ říká pro Český rozhlas Dvojka.
„Česká filharmonie je orchestrem, který vždy nabízel kvalitu, a díky tomu si získal mezinárodní reputaci. Logicky se tak stal i reprezentací české hudby, a to jak v rovině interpretační, tak kompoziční,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... hudebník Jiří Hlaváč.
Paradoxně nejtěžší bylo do repertoáru koncertů v Carnegie Hall zařadit jubilanta Bedřicha Smetanu.
„Tím, že Bedřich Smetana nenapsal symfonie a instrumentální koncerty, není v širokém povědomí zafixován tak jako ti, kteří to ve svém portfoliu mají. Navíc Má vlast je tak úzce spjata s naší historií, mentalitou a duší, že je pochopitelné, že by zvláště americké publikum mohlo mít s přijetím a chápáním Blaníku nebo Tábora problém,“ vysvětluje klarinetista.
V New Yorku tak zazněly jen tři skladby z Mé vlasti Vyšehrad, Vltava a Šárka. Podle Hlaváče ale Smetanův čas teprve přijde.
Česká kina uvedou hudební film kapely Daft Punk. Anime snímek remasterovali tvůrci loni
Číst článek
„Pamatuji doby, kdy hráči v symfonických orchestrech nechápavě kroutili hlavou nad rozlehlými symfoniemi Gustava Mahlera. Dnes díky vkladu řady i českých dirigentů je Mahler pevnou konstantou dramaturgie,“ popisuje Hlaváč.
Podle hudebníka to chtělo hlavně čas, aby se Mahler dostal do repertoárů. „I Smetana začne být v amerických orchestrech frekventovanější,“ předpovídá. Zatím však u amerického publika boduje daleko více Antonín Dvořák.
„Novosvětská vznikala v Americe. A navíc je tam řada momentů, které Dvořák v Americe vystopoval a vysledoval. On byl ten, kdo ve své době upozorňoval na skutečnost, že velký potenciál pro vznik skutečně samostatné americké hudby je v indiánské a černošské hudbě,“ vykládá si Hlaváč, proč je Dvořák populárnější.
Dodává také, že Dvořák šel naproti požadavkům a estetice, které vnímal kolem sebe. „Jeho hudba je naplněna úžasnou melodikou, která umí citově dojmout kohokoli na světě,“ připomíná Hlaváč.
Čeští skladatelé i interpreti
Ne všechno je ale podle Hlaváče jen zásluha mistrů skladatelů. Úžasnou práci ve prospěch propagace české hudby vykonali také interpreti a interpretky.
Česko bude na Eurovizi reprezentovat slovenský zpěvák. Adam Pavlovčin je známý ze SuperStar
Číst článek
Zmiňuje například Emu Destinnovou. „V Americe nadchla svými operními výstupy vždy s dodatkem česká pěvkyně,“ říká Hlaváč. Kromě ní podle něj u amerických posluchačů bodovali například houslista Jan Kubelík se skladatelem Rudolfem Frimlem.
„Jeho opereta Rose-Marie vznikla v Americe, je považována za americké dílo, ale všude je uváděno Rudolf Friml, český autor. Stejně tak je to s Karlem Husou, který získal za svoji tvorbu i Pulitzerovu cenu,“ vykládá Hlaváč.
Velkou roli v poučenosti publika hrají ale i velké dechové koncerty amerických univerzit, námořnictva či armády. „Amerika je plná velkých dechových orchestrů, které aspirují na to, aby vedle kratších kompozic, měly i orchestrální verze symfonické tvorby nebo operních svit,“ dodává Hlaváč.
Je tedy podle něj běžné, že americký brass orchestr hraje svitu z opery Carmen nebo z Prodané nevěsty. To všechno má dopad popularizační a propagační, vychováváno je tak i publikum. Díky tomuto momentu zná americké publikum dechovou tvorbu Františka Kmocha, Jaromíra Vejvody, Karla Vacka, protože jde o skutečně špičkové hudební záležitosti hrané na špičkové interpretační úrovni americkými dechovými orchestry.
