Je nám vlastní nadsázka animovaného filmu, říká autor připravované videohry Phonopolis

Studovat animaci neznamená, že budete tvořit jenom animované filmy. Někteří absolventi zakončí školu například videohrou. A jejich další kroky pak směřují například do českého vývojářského studia jako je Amanita Design. Tam vzniká už několikátým rokem hra „Phonopolis“ . Ta je zajímavá také tím, že ji tvůrci nejdříve vytvořili z papírového kartonu.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

img_3967_220819-161354_hrc.jpg

Jedna z postav, kterou nasnímali a následně ji rozpohybovali v počítači. | Foto: Martin Hrnčíř | Zdroj: Český rozhlas

Ve studiu Amanita Design na pražském Albertově přinesl vývojář Petr Filipovič na dřevěný stůl červeno-bílo-černé papírové kulisy. Pro ruční práci se rozhodli i proto, že je nebavilo sedět jenom u počítače.

„Samozřejmě ten důvod, proč je celé to město z papíru, má zakotvení v námětu. Ten se opírá o dobu před první světovou válkou, dvacátá a třicátá léty a o nejrůznější umělecké a myšlenkové směry té doby. Ta doba byla zjitřená a plná konstruktů o tom, jak by měla vypadat správná společnost. V umění byly nejrůznější ‚ismy‘, které pracovaly s dost radikálními myšlenkami. Celá ta doba dospěla k takovému architektonickému přístupu ke společnosti. Tady vychováme nového člověka a vše bude fungovat jako stroj nebo architektura,“ vysvětluje původně animátor Filipovič, který vytvořil s kolegy kartonové návrhy až po tom, co je vytvořili v počítači.

„Výtvarnice Eva Marková nakreslí nejdříve grafický návrh, což jsou ty jasné kontury. To je v podstatě plochý obrázek kreslený v počítači. Ten se potom vezme, vymodeluje se to do prostoru, najdou se tam prostorové plány. Vznikne úplně jednoduchá textura, která se ‚vyplotruje‘ a vyřeže se nálepka. To se položí na papír, ohobluje brusným papírem, aby tam byla patina a zase se to vrátí na ten 3D model.“

Inspirace Orwellem i Čapkem

Videohra „Phonopolis“ zavede hráče do města zvuků, které ke hře vytváří producent Tomáš Floex Dvořák. Podle Petra Filipoviče bude i hudba odrážet revoluční náladu začátku minulého století.

„Příběh je zhruba takový, že v tom městě je vůdce. Ale kdysi to byl nejspíš skladatel, člověk, který se zabýval zvukem. Ten přišel s technologií, jak skrze zvuk podprahově ovlivňovat lidi. A vytvořil město, které je plné amplionů. Skrze ně pak ty lidi úkoluje. V podstatě se tím snažil zase od toho psacího stolu vytvořit dokonalou společnost. Ty zvuky jsou povely pro ty postavičky a je to jedna ze základních herních mechanik, které v té hře máme,“ popisuje autor a spouští na počítači ukázku jedné herní úrovně.

 „Bude tam hlavní hrdina. Jmenuje se Felix. Je to popelář, který se nedopatřením vymaní z té manipulace a začne uvažovat samostatně. Ale bude tam zároveň jedna velice důležitá hrdinka. Je to určitá záhada, kým konkrétně byla. Co víme ale je to, že jde o operní zpěvačky z doby ještě před nástupem té manipulace.“

V něčem tak může Phonopolis připomínat příběhy Aldouse Huxleyho, Karla Čapka nebo Orwellův román 1984.

„Je tam ale několik rozdílů. Samozřejmě ten, že 1984 je velice těžká, náročná a ponurá věc. Jsme si si vědomi toho, že v té počítačové hře není taková velká plocha jak v románu, abychom to téma mohli takto komplexně zkoumat. A samozřejmě také všichni autoři vycházíme z animovaného filmu. Je nám vlastní určitá nadsázka. Sice vycházíme z poměrně závažných témat, ale snažíme se je zpracovávat humorným způsobem a spíš v tom hledat třeba nějakou absurditu a jak to téma odlehčit.“

Uzavírá autor Petr Filipovič, který s vývojem videohry Phonopolis strávil už šest let. Teď tvůrce čeká rozšíření malého týmu, který by pak měl svůj výsledek představit prvním hráčům zhruba za dva roky.

Martin Hrnčíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme