Před 80 lety vyšel slavný Hemingwayův román Komu zvoní hrana. Předlohou mu byly vlastní zážitky
Přesně před 80 lety, 21. října 1940, poprvé vyšel román z dob španělské občanské války Komu zvoní hrana amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye. Ten se při psaní inspiroval vlastními zážitky – do konfliktem zmítaného Španělska vyrazil ve 30. letech minulého století jako válečný reportér a ve svém díle se snažil vymezit proti fašismu i hrůzám válek.
Hlavním hrdinou románu Komu zvoní hrana je Američan Robert Jordan, který se živí jako profesor španělštiny.
Jako dobrovolník na straně republikánů se dostává do malé antifašistické partyzánské skupiny. Na motivy knihy Komu zvoní hrana vznikl už v roce 1943 stejnojmenný film.
Před 80 lety vyšel román Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana. Poslechněte si reportáž Anny Horáčkové
Partyzáni mají zabránit přesunu nepřátel tím, že vyhodí do vzduchu strategický most. Roberta Jordana hraje ve filmu Gary Cooper. Španělskou dívku Mariu, do které se zamiluje, pak Ingrid Bergmanová. Nezůstávají spolu ale dlouho – po odpálení mostu se Robert Jordan při pokusu o útěk zraní, ostatní sice přiměje uprchnout, sám ale umírá.
Ernest Hemingway moc dobře věděl, o jakých utrpeních v knize píše – španělskou občanskou válku ve 30. letech minulého století zažil jako válečný reportér. Do země přijel ze Spojených států hned několikrát, vždy na pár měsíců. A předlohou pro románové postavy byli zřejmě i konkrétní lidé z jeho okolí.
„Říká se také, že předlohou pro Marii byla třetí Hemingwayova žena Martha Gellhorn a pro Roberta Jordana to mohlo být Robert Merriman z batalionu Abrahama Lincolna, který vyučoval ekonomii v Kalifornii a s Hemingwayem se potkal v Madridu. Merriman na něj údajně udělal dojem, později ale ve španělské občanské válce padl,“ vysvětluje Radiožurnálu amerikanistka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Františka Schormová.
Ernest Hemingway se ve svých knihách často inspiroval vlastními zážitky. Už v roce 1929 vyšel román Sbohem, armádo, ve kterém popsal zkušenosti z italské fronty v první světové válce. Jeho zřejmě nejznámějším dílem je Stařec a moře o věčném zápasu člověka s přírodou. Právě za tuto novelu získal Pullitzerovu cenu a v roce 1954 Nobelovu cenu za literaturu.
