PRŮZKUM: Památky na prvním místě. Stát by se měl zaměřit na jejich opravu, o AI v umění ať rozhodnou tvůrci
Oprava památek, ale i podpora živé kultury, případně dotované vstupné do muzeí či galerií. Většina Čechů má o podpoře kultury u nás jasno. Jejich priority a například i postoj k (ne)regulaci AI v umění popsal exkluzivní průzkum Medianu pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus v rámci projektu Česko 2025.
„Přimlouvala bych se po vzoru Rakouska za otevření galerií a muzeí a jiných kulturních institucí dětem, tak jak to mají oni, to znamená do 18 let vstupy zdarma,“ zamýšlí se nad otázkou, jak by stát měl podporovat kulturu, výtvarnice a učitelka na základní umělecké škole Kamila z Chvalčova ve Zlínském kraji.
Debata politiků Česko 2025
O tom, jak podporovat kulturu, je i debata politiků na Radiožurnálu a Českém rozhlase Plus. Tentokrát z festivalových Karlových Varů, kde hosty přivítal moderátor Jan Pokorný. Do debaty jsme pozvali experty sedmi politických uskupení, která mají podle současných průzkumů největší šance uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny.
„To by pro nás umožňovalo dostupnější vzdělávání přímo u zdroje. Vychovává to budoucí aktivní návštěvníky, rozšiřuje kulturní rozhled a zájem o kulturní dění,“ vypočítává učitelka výhody, které by podle ní tato investice měla.
Většina Čechů by si přála, aby se stát na prvním místě zaměřil na opravy kulturních památek. Vyplynulo to z průzkumu agentury Median ze začátku června mezi tisícovkou lidí.
Mezi tři hlavní priority by podle zhruba poloviny respondentů měla patřit i podpora lidové a živé kultury a právě dotované vstupy do muzeí, galerií a dalších památek. Podporu natáčení českých filmů by mezi priority zařadilo 38 procent lidí a pobídky na natáčení zahraničních filmů v Česku asi pětina dotazovaných.
Peníze do kultury
V kultuře se ročně protočí kolem 350 miliard korun. Zhruba tři čtvrtiny z toho jdou ze soukromých zdrojů firem a domácností. Veřejné výdaje na kulturu dosáhly v roce 2023, za který je poslední souhrnné číslo, podle Českého statistického úřadu 55 miliard korun.
Loni přes ministerstvo kultury prošlo necelých 17 miliard, letos je to 21,5 miliardy. Z těchto výdajů je ale třeba odečíst ještě pravidelné finanční náhrady a příspěvky církvím. Ty vyjdou stát letos na 3,8 miliardy korun. Další desítky miliard korun pak posílají na kulturu také kraje a obce.
Analytici z datového portálu města Brna letos zmapovali, jak jsou na tom s výdaji na kulturu právě krajská města. Celkově nejvyšší částku očekávatelně vydává Praha – a to přes dvě a půl miliardy korun.
Brno samotné se předloni s výdaji skoro 1,8 miliardy korun umístilo na druhém místě. Následovala ho Ostrava a Plzeň. Naopak nejméně vynakládala menší krajská města jako Jihlava či Zlín.
Pokud celkové částky ale přepočítáme na obyvatele měst, tak dostaneme trochu jiný obrázek. Praha se propadne na třetí místo od konce. Zlín si trochu polepší. Brno, Ostrava a Plzeň se udrží v popředí.
Většina krajských měst finančně podporuje hlavně divadla. Peníze také často posílají na hudební činnost, muzea a galerie nebo knihovny.
Kultura za covidu
S kulturou výrazně zahýbala covidová pandemie. Přitom předcovidový rok 2019 byl v datech rekordní v počtu návštěv nejen u kin, ale také divadel, muzeí a galerií i historických památek. Covidová pandemie ale tato místa dočasně uzavřela.
Sněmovna schválila novelu o audiovizi. Podporu díky ní získají třeba i tvůrci videoher
Číst článek
Přestože předloni se kultura ještě na předcovidová čísla nedostala, data ukazují, že nejrychleji se vzpamatovaly památky. Návštěvníci si znovu našli cestu také do galerií a muzeí, a diváci se vrátili i do divadel.
Nicméně pro kina je na rozdíl od ostatních oblastí živé kultury předcovidová éra stále v nedohlednu. Zatímco v roce 2019 do kin podle Unie filmových distributorů přišlo přes 18 milionů diváků, loni to bylo jen okolo 13 milionů.
Covidová pandemie ale, zdá se, také proměnila to, kdy lidé na filmy míří. Před pandemií býval tradičně nejsilnější prosinec, poslední roky se do kin nejvíc chodí v červenci a srpnu.
Filmová podpora
I přes propad v návštěvnosti kin se každý rok v Česku natočí stovky filmů, seriálů, reklamních spotů a dalších audiovizuálních děl. Loni byl celkový obrat audiovize podle Asociace producentů v audiovizi necelých 10 miliard korun.
Rekordní částka byla v reklamě. Česká tvorba si trochu pohoršila, drží ji hlavně produkce pro streamovací služby. Naopak se už druhý rok v řadě propadla výroba zahraničních filmů v Česku, která ale tvoří většinu celkového obratu audiovize u nás.
V roce 2023 na to měla vliv stávka scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení celé řady filmových i televizních projektů.
Projevilo se i dočasné pozastavení přijímání žádostí o filmové pobídky v Česku, kvůli kterému byla potřeba úprava zákona. Za loňským propadem podle Asociace stojí špatná konkurenceschopnost filmových pobídek v Česku, protože v zahraničí nabízí výhodnější podmínky.
Pobídky pro zahraniční i českou filmovou a seriálovou produkci Česko nabízí od roku 2010. „Filmové pobídky jsou fakt geniálním nástrojem státu na dovoz zahraničního kapitálu,“ myslí si Pavlína Žipková z České filmové komise, která spadá pod Státní fond audiovize.
„Zahraniční producent musí nejdřív prokazatelně utratit své peníze za výrobu filmu nebo seriálu tady v České republice. A teprve potom je mu ta pobídka vyplacena. To je rozdíl od dotací, protože dotaci dostává subjekt předem. Pobídka tím pádem funguje jako taková finanční vratka,“ popisuje.
Ve státním rozpočtu na rok 2025 je na pobídky vyhrazeno 1,4 miliardy korun. Výše pobídky se vypočítává jako procento z uznatelných nákladů. Zákon o audiovizi toto číslo od letoška zvýšil z 20 procent na 25 procent.
V okolních zemích jsou pobídky pro hrané filmy přitom většinou nejméně 30 procent. Na vyšší podporu – 35 procent – v Česku dosáhnou animované a digitálně produkované projekty.
České audiovizuální projekty dostaly loni z EU 107 milionů. Rekordní je podpora producentů
Číst článek
Zájem o natáčení je setrvalý. „Česká republika má výhodu nepřeberné pestrosti lokací, nabízí filmařům v podstatě jedenáct století architektury,“ říká Pavlína Žipková z České filmové komise.
„Asi nečastější motivy oblíbené mezi zahraničními filmaři jsou ulice první poloviny 20. století, kde lze natočit první a druhou světovou válku různých evropských měst, například Berlín nebo Vídeň. Často se tu točí také Moskva a potom jsou oblíbené zámky, které mohly představovat zámky francouzské nebo třeba rakouské.“
Podpoření filmaři v Česku ročně utratí pět až 12 miliard korun. Ekonomický přínos pobídek vnímá třeba i jedna z návštěvnic Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech Renata.
„Stát by měl určitě podporovat projekty, které nejsou úplně, jak se říká, mainstreamové a dokážou si na sebe vydělat samy. Měl by podporovat takové projekty, které podporují hodnotu národa, jeho historii a to, co je v životě důležité,“ myslí si Renata.
„Přináší to i nějaké povědomí o té naší malé České republice, o které je dobré vědět i někde dál, třeba za moře,“ dodává.
Téměř tři čtvrtiny lidí podle průzkumu agentury Median souhlasí s tím, aby stát dál filmové pobídky nabízel. Podíl lidí, kteří s podporou filmové a seriálové tvorby v Česku souhlasí, roste s rostoucím vzděláním.
Videohry i AI
Zmiňovaný zákon o audiovizi přinesl také další úpravy. Streamovací služby pro filmy a seriály, které nesídlí v Česku, musí nově odvádět dvě procenta ze svých z tržeb v České republice do Státního fondu audiovize.
A navíc 1,5 procenta musí platformy investovat do lokálního obsahu formou takzvané přímé investice. Legislativní změna také přináší podporu videoherního průmyslu. Ten už má několik let vyšší obraty než původní česká kinematografie.
Nové technologie pronikají i do dalších kulturních sektorů, včetně filmu. Například umělá inteligence neboli AI ve filmu pomáhá například se scénáři, audiovizuálními efekty a dabingem. Využívá se také při postprodukci.
Obavy z nástupu umělé inteligence byly jeden z důvodů, proč předloni v Hollywoodu stávkovali scenáristé i herci, kteří se obávali, že kvůli této technologii ztratí práci. Herci ale vyjadřovali strach také z toho, že by umělá inteligence mohla využít jejich podobu či hlas.
Herci se předběžně dohodli s hollywoodskými studii. Končí tak stávka, která trvala 118 dní
Číst článek
Odbory po hollywoodských studiích požadovaly mimo jiné stanovení jasných pravidel pro používání umělé inteligence a nových technologií. Částečně uspěli. Producenti teď musí například požadovat od herců svolení, pokud budou chtít použít právě jejich podobu nebo hlas například k vytvoření jejich virtuálního obrazu. A také jim za to zaplatit.
Průzkum agentury Median ukázal, že stát by měl používání umělé inteligence v kulturní tvorbě regulovat podle skoro 40 procent Čechů.
Většina by to ale nechala na tvůrcích. Regulaci používání AI v kulturní tvorbě nejvíce podporují lidé nad 60 let, a to skoro polovina z nich. Naopak nejméně pak lidé ve věku 45 až 59 let, a to zhruba třetina z nich. U mladších lidí je pak podpora regulace zase o něco vyšší.
