Návštěvníci Gočárovy galerie uvidí speciální výtvarné instalace, nově v budově Automatických mlýnů
Její příběh se začal psát před sedmdesáti lety. Teď se Gočárova galerie, dříve Východočeská galerie v Pardubicích, bude stěhovat. Novým sídlem se stane budova Automatických mlýnů na pravém břehu řeky Chrudimky.
S Východočeskými výlety se můžete ohlédnout zpátky do minulosti Gočárovy galerie. Mimo jiné vás totiž zvou na výstavu s názvem Co přetrvá /příběh galerie/1953–2023 v prostorách Domu U Jonáše na Pernštýnském náměstí v Pardubicích.
Východočeská galerie v Pardubicích, která se v Gočárovu galerii proměnila se začátkem roku 2023, od dob svého založení několikrát změnila zřizovatele, název i odborné zaměření.
Výstava v Domě U Jonáše celý příběh přibližuje, a to ve čtyřech hlavních etapách. Je to období založení galerie, výjimečných akvizic a plánů, přes dobu normalizace, galerijních počinů 90. let až po současnost.
Sedm desítek let existence mapují dobové dokumenty a samozřejmě stěžejní výtvarná díla, která galerie získala do svých sbírek, dále plakáty, audiovizuální nahrávky nebo katalogy domácích i prestižních zahraničních výstav.
Transmise jako symbol
Gočárova galerie v červnu zahájí zkušební provoz v nových prostorách Automatických mlýnů. Majestátní objekt, který si objednali podnikatelé Egon a Karel Winternitzovi, vznikal v letech 1909 až 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Po požáru v roce 1919 byla v následujících pěti letech budova rozšířena.
Galerie umění v Karlových Varech nabízí neobvyklý pohled do krajiny očima Čecha a Itala
Číst článek
Areál přestal sloužit svému účelu v roce 2012. O čtyři roky později jej, už jako národní kulturní památku, koupili manželé Smetanovi. Část objektu prodali městu, hlavní budovu Pardubickému kraji, který je také hlavním investorem projektu. Přestavba nejcennější budovy areálu na budoucí Gočárovu galerii začala v květnu 2020.
Někdejší mlýnice nabídla unikátní výstavní prostory, a to jak pro stálé, tak i dočasné expozice. Industriální charakter budovy podtrhují původní a architekty ponechané mlynárenské technologie a prvky, jako jsou výsypky nebo transmise. Právě transmise, jako symbol přenosu a zprostředkování, se stává i podtextem stálé expozice výtvarného umění.
Podobu krajské galerie vyprojektoval ateliér TRANSAT architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka.
Místodržitelský palác v Brně zavřel dveře. Historickou budovu čeká postupná rekonstrukce
Číst článek
Kromě výstavních prostor v Gočárově galerii vznikly sály pro přednášky či workshopy, velkoryse pojaté je také návštěvnické centrum se zázemím a při určitých příležitostech bude otevřená i vyhlídka v nejvyšším patře budovy, která nabízí jedinečný pohled na město.
Své sídlo v Automatických mlýnech bude mít nejen Gočárova galerie, ale také výstavní Galerie města Pardubic GAMPA, kterou doplní nové vzdělávací centrum města s názvem Sféra. Dále tu působí Nadace Automatické mlýny, která je iniciátorem proměny areálu Automatických mlýnů.
Lidé si Gočárovu galerii prohlédnou poprvé 23. června, kdy zahájí zkušební provoz, v té době ale ještě nebude v provozu stálá expozice, galerie nabídne speciální instalace výtvarného umění. Celkové otevření Automatických mlýnů je naplánované na poslední víkend v září.
Jonáš byl a bude
Gočárova galerie bude samozřejmě i nadále využívat prostory Domu U Jonáše na východní straně Pernštýnského náměstí. Tyto prostory Východočeská galerie získala v roce 1972, v restitučním řízení v polovině roku 1991 sice o jedinečný objekt přišla, ale v prosinci roku 2000 se dům znovu podařilo odkoupit.
Obraz nemusí jen viset na zdi. Jde si je i poslechnout, říká k výstavě HraJeTo Homola z Wohnoutu
Číst článek
Měšťanský Dům U Jonáše patří ke klenotům Pardubic. Téměř celou plochu fasády čtyřpodlažního objektu totiž pokrývá bohatá štuková výzdoba. Hlavním tématem je příběh starozákonního proroka Jonáše, který se dostal na tři dny do břicha velryby.
Autorem reliéfní výzdoby z konce 18. století je pardubický sochař a řezbář Jakub Teplý. V Domě U Jonáše se dodnes zachovaly části interiérů z pozdně gotického období. K nim patří dvoulodní vstupní síň v přízemí domu, tzv. mázhaus s jedinečnou sklípkovou klenbou.