Modrotisk ovládají už jen ve Strážnici a Olešnici. Na seznam UNESCO se dostal před rokem

Modrotiskové dílny ve čtvrtek slaví rok od zapsání techniky na seznam UNESCO. U nás se touto tradiční, starobylou technikou tiskne látka už jen v rodinných firmách v Olešnici a ve Strážnici. Podle řemeslníků zájem o takto zdobenou látku od loňska stoupl. A zájem je také o kurzy. Techniku pravého modrotisku takto předává například Dagmar Benešová ve Folklorní výtvarné akademii v Břeclavi.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Modrotisk se vrací, objevuje se na moderním oblečení

„Hlavním ukazatelem je vždycky cena. Jak je to podezřele levné, tak to není pravý modrotisk,“ vysvětluje Gabriela Bartošková. | Foto: Štěpánka Kadlečková

„Tady v Břeclavi vznikl fanclub těch ‚modrolásek‘, jak já jim říkám. Přibylo jich hodně,“ říká vedoucí kurzu modrotisku Dagmar Benešová. „Budete nanášet barvu, a co chcete bíle, tak si schováte tou rezervou. Je to takový negativní tisk. Sešiju, pošlu do Strážnice a oni nám to tam pěkně namočí do té jejich modré kypy, vyperou, vymáchají a pošlou zpátky,“ říká Benešová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si další díl rozhlasového cyklu Slovácký rok, tentokrát o modrotisku

Modrotisková dílna ve Strážnici je jedna ze dvou posledních v České republice. A právě ve Strážnickém modrotisku pracuje Klára Jurková, která je vystudovaná etnoložka a dlouhodobě se věnuje modrotisku. Společně s ní i Gabriela Bartošková. „Jsem pátá generace tiskařů v naší rodině a měla bych tohle řemeslo převzít. A stejně jako moje sestřenice Klára se snažím dělat osvětu,“ říká.

„Běžní zákazníci se o tom dozvěděli, slyšeli o tom, viděli v televizi. Je důležité podotknout, že se zvýšil zájem právě o tu osvětu, že si nás různé organizace zvou právě na přednášky nebo na předváděčky,“ vysvětluje Bartošková. „Není to jenom díky UNESCO, ale zájem už trvá nějakou dobu a postupně se zvyšuje. Právě úměrně zájmu o modrotisk také stoupá i produkce různých nápodob a imitací,“ dodává Jurková.

Pravý modrotisk?

„Hlavním ukazatelem je vždycky cena. Jak je to podezřele levné, tak to není pravý modrotisk. Náklady na kvalitní modrotisk jsou vyšší. Jedná se o ruční tisk, takže hledat chyby v tisku – ten ruční efekt. A třetí věc, to už málokdo ví. Často bývá modrotisk z rubu modrý a někdy až žíhaný,“ vysvětluje Gabriela Bartošková.

Tiskaři by se neobešli bez formířů a i to je v České republice ohrožené řemeslo. „Dva pánové – pan Bartoš a pan Plocha. Pracují v jedné dílně ve Dvoře Králové a jsou vlastně jediní v České republice. Potom ještě v Německu jsou dva formíři.“

Modrotisk je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Technika dodnes zdobí kroje na Moravě

Číst článek

Modrotisková dílna za 110 let čelila několika existenčním krizím, proto chce pátá generace Jochů výrobu směřovat i uměleckou cestou, proto dílna pracuje i s návrháři.

„Potenciál vidím v nových vzorech, v aktualizaci, protože to posouvá řemeslo dál. Jinak vlastně by trochu ustrnulo,“ uzavírá Jurková. Oblečení s motivy modrotisku budou mít v příštím roce i čeští sportovci na olympiádě v Tokiu.

Karolína Wernerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme