'Ošklivý šrot, rezavé plechovky, hnus'. Slaný se bouří kvůli výstavě známého sochaře Sušky

Bouřlivé reakce vyvolala výstava soch Čestmíra Sušky ve Slaném. Centrum středočeského města obsadily drobné i obří industriální skulptury výrazné osobnosti současného českého sochařství, což část obyvatel nese s velkou nelibostí. Popisuje je jako "rezavé kotle", "hnus" či "plechovky". Ředitel muzea Jan Čečrdle mluví dokonce o nenávistných reakcích, i když zároveň dostal i mnoho pozitivních. Sám Suška bouřlivé přijetí svého díla ve Slaném vítá, konzervativní město podle něj probudilo.

SLANÝ Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výstava Čestmíra Sušky ve Slaném

Výstava Čestmíra Sušky ve Slaném | Foto: Jakub Kruliš | Zdroj: VMS Slaný

"Co znamenají ony hrůzně rezavé kotle na náměstí? Kdo to povolil a komu ten šrot patří?" píše například diskutující Avik na portálu Slánsko.cz. Další člen debaty Ajimz rovnou neobvyklé sochy vyrobené z vyřazených průmyslových nádob považuje za "hnus". "Doufám, že to někdo rozřeže a odveze do šrotu. Vypadá to tam jak ve sběrně železa," popisuje bez okolků.

Suškův cyklus Rezavé květy je známý přetvářením starých cisteren či rour, které dosloužily původnímu účelu. Vyřezává do nich jednoduché vzory podobné těm z ubrusů, krajek či deček. Vlastivědné muzeum ve Slaném z něj vystavuje několik drobných skulptur v atriu. Vášně však budí rozměrné sochy Ubrus, Tvor, Rybí kost a Ocelot na Masarykově náměstí, Hvězda naděje před kostelelem sv. Gotharda a Sloup před gymnáziem.

To není umění

Kvůli nim se v centru objevily betonové desky, na něž pak rozměrné kovové nádoby instalovaly jeřáby. "Zničili kus trávníku kvůli starému rezavému kotli, do kterého někdo vyvrtal díry. To není žádné umění," diví se jeden z kolemjdoucích.

Na Wall Street přibyla další socha. Pes močil na holčičku upozorňující na nerovnost pohlaví

Číst článek

Nejde však o ojedinělé výkřiky, nespokojených komentářů muzeum zaznamenalo mnohem více. „Přes masivní propagační kampaň a maximální snahu nijak neomezovat veřejnost se od zahájení instalace soch setkáváme s mnoha negativními až nenávistnými reakcemi. Kromě toho, že se jedná o ošklivý šrot či plechovky někteří dokonce píšou, že se děti mohou v kontaktu s těmito skulpturami vážně poranit, což při normálním způsobu chování nedává valný smysl," uvádí ředitel muzea Čečrdle.

Prestižní záležitost

Výstavu tvorby výrazné osobnosti současného českého sochařství ve Slaném považuje za prestižní záležitost, která vznikala několik let. Suška, který dosud vystavoval spíše ve velkých městech, svoji tvorbu do na konci května přijel do Slaného představit osobně.

A její bouřlivé přijetí vítá. "Já jsem za to rád. Umění, které nevyvolává žádné reakce, nebo jen pozitivní, je špatné umění. Město, které je takové spící, konzervativní, se probudilo. S těmi lidmi by se o tom mělo mluvit," řekl Suška serveru iROZHLAS.cz

Suškovy Rezavé květy

Díla vystavená ve Slaném pochází z cyklu Rezavé květy, který mj. obsahuje řadu obřích cisteren, do kterých Čestmír Suška vyřezává jednoduché vzory, které známe z ubrusů, krajek, deček a dalších věcí, které nás denně obklopují. Autor o svém díle říká, že: „spojením delikátního vzoru s průmyslovou nádobou vznikají zajímavé skulptury se skrytými významy.“ Čestmír Suška dále dodává: „Rád pracuji s hotovým tvarem, který buď vyrostl nebo ho někdo navrhl tak, aby fungoval, aniž by při tom myslel na krásu.“

Oni za to nemohou

Za negativním přijetím svého netypického díla vidí špatnou úroveň výtvarného vzdělávání. "Lidé potom takto reagují, oni za to nemohou. Mělo by se uvažovat o změně výuky, děti by se měly vodit do muzeí, aby jim tam někdo vysvětloval současné uměním," přál by si sochař.

Hodnocení soch je podle Sušky přímo úměrné velikosti města, v němž jsou vystaveny. "Když jsou mé sochy vystaveny ve větším městě, převažují pozitivní reakce. Lidé se tam setkávají s uměním více. To je špatně, žijeme v jednom státě a někde ty informace mají, někde ne. S tím by se mělo něco dělat," míní Suška.

Podle ředitele muzea Čečrdleho však i přes všechna negativa převažují pozitivní názory. "Lidé se u soch, které dočasně esteticky zhodnocují historické centrum Slaného, zastavují, hovoří o nich nebo se s nimi fotí. A přesně o to nám jde: vedle vlastní hodnoty soch a jejich dialogu s okolím rozproudit diskuzi o smyslu a funkcích veřejného prostoru," pochvaluje si šéf muzea. Výstava v centru Slaného potrvá až do 30. října.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme