Českým žákům a žačkám chybí sebedůvěra. Hodnotí se hůře než školáci z jiných zemí
V předvečer prázdnin přispěla k hodnocení zdejších žáků a žákyň i studie nezávislého think tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd. Zaměřila se na sociálně emoční schopnosti patnáctiletých žáků a žaček, kteří se sami hodnotili. „Otázky se zaměřují na celkem šest dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání,“ uvádí pro Radiožurnál jeden z autorů studie Daniel Münich.
Vycházíte mimo jiné z posledního mezinárodního šetření PISA ke zmíněným otázkám. Jakým způsobem jste je rozvedli a vztáhli na zdejší podmínky?
Asi všichni znají mezinárodní šetření PISA, které jednou za tři roky na podzim vždycky s velkou slávou se zveřejní výsledky zemí ve funkčních gramotnostech.
I sebedůvěra je socioemoční dovednost, která je v životě také velice důležitá, upozorňuje Münich
My jsme se podívali na sociálně emoční schopnosti, což jsou úplně jiné věci, na které se ta pozornost nezaměřuje. Unikátnost tohohle šetření spočívá v tom, že je to mezinárodně srovnatelné. Žádné jiné šetření tohoto typu neexistuje.
Kolik patnáctiletých žáků a žákyň se do té studie zapojilo, na jaké otázky například odpovídali?
Přesné počty teď z hlavy neznám. Jsou to velké vzorky, aby ta data a výsledky byly statisticky věrohodné v každé zemi OECD, což je téměř 40 zemí. Je potřeba vysvětlit, že otázky se zaměřují na celkem šest socioemočních dovedností: vytrvalost, zvídavost, spolupráce, empatie, asertivita, odolnost vůči stresu a emoční ovládání.
Neptají se ale způsobem: dokážete se ovládat, jste vytrvalí? To by bylo příliš náhodní. Tam jsou baterie přibližně deseti nenáhodných otázek, kdy žáci skutečně odpovídají, co dělají, takže třeba v případě vytrvalosti jsou tam otázky, jak rychle se vzdávají při řešení nějakého úkolu, jak vnímají svoji vlastní chybu, jestli je to odradí nebo naopak povzbudí, co s nimi dělají dlouhé úkoly a tak dále. Je to opravdu docela náročné šetření.
6:12
Žáka, který dostává slovní hodnocení, poznáte. Děti se nemusí hnát za razítky a jedničkami, říká učitelka
Číst článek
Upozorňujete, že značnou roli hraje sociálně ekonomické rodinné zázemí žáků a žákyň, takže pokud jde o rozdíly mezi patnáctiletými chlapci a dívkami, jsou podobné jako v jiných zemích. Čemu ale připisujete zjevně nižší emociálně-sociální sebedůvěru zdejších školáků a školaček oproti jejich vrstevníkům v jiných sledovaných zemích?
To je základní otázka, kterou v naší studii zvedáme. Je to relativně krátká studie a na základě těch dat se nedají dát jednoznačně odpovědi. My se snažíme tu otázku nasvítit a říci: měli bychom se tím zabývat.
Jedno vysvětlení je, že socioemoční dovednosti nebo schopnosti českých žáků jsou na nízké úrovni a v těch šesti dovednostech jsme většinou předposlední, hodně vzadu v rámci evropských zemí. Nebo je alternativní vysvětlení, že jsou čeští žáci velice skeptičtí, když odpovídají, že prostě nemají sebedůvěru.
Chytré hlavy nestačí, stojí v titulku vaší studie. Jaký závěr z ní vyplývá pro zdejší vzdělávací systém nebo pro rodinné zázemí?
Že nestačí sledovat pouze fakta a dovednosti, které se učí a které se známkují, ale že jak v dalším vzdělávacím procesu, tak hlavně v životě jsou velice důležité i ty sociálně emoční dovednosti, na které se příliš nesoustředíme, a vlastně nám je trochu jedno, jak vznikají, jestli jsou dobré a jestli na tom náhodou nejsme špatně.
Mluvil se o tom, že to je unikátní výzkum. Budete v něm pokračovat?
Určitě uděláme ještě víc, ale musím říci, že to šetření PISA nenabízí možnost jít dál a odhalovat skutečné příčiny. Proto jsme opatrní v těch závěrech. Něco můžeme dál bádat ohledně té nízké sebedůvěry, tam by se dalo ještě víc zjistit, do jaké míry skutečně Češi všeobecně mají nízkou sebedůvěru, já si myslím, že to tak trochu bude.
Ale pozor, i ta sebedůvěra je socioemoční dovednost, která je v životě také velice důležitá, takže k bádání je určitě hodně věcí.
