Od Rubense po Makarta. Ve vídeňské Albertině začíná výstava ze sbírek Lichtenštejnů.
U příležitosti třístého výročí vzniku Lichtenštejnska se v sobotu ve vídeňské galerii Albertina otevře výstava obrazů ze soukromých sbírek knížecího rodu, které patří k nejvýznamnějším uměleckým kolekcím na světě. Až do 10. června budou moci návštěvníci obdivovat více než stovku obrazů a děl předních světových umělců, kteří tvořili od rané italské renesance až po dobu historismu v 19. století.
Velkolepá výstava s názvem Od Rubense po Makarta se koná u příležitostí třístého výročí vzniku Lichtenštejnska. V roce 1719 spojil císař Karel VI. na žádost Antonína Floriána z Lichtenštejna hrabství Vaduz a panství Schellenberg a takto vzniklý útvar povýšil na knížectví s názvem Lichtenštejnsko.
Umělecká sbírka, jejíž část se představí ve vídeňské Albertině, vznikla ale mnohem dříve než malé alpské knížectví mezi Švýcarském a Rakouskem a v průběhu staletí se značně rozrostla. V současnosti čítá zhruba 45 000 exponátů, z toho 1 700 obrazů. Lichtenštejnové ji uchovávají z větší části ve svých dvou vídeňských palácích. Jeden z nich přitom stojí několik stovek metrů od Albertiny.
Um 18.30 geht's los mit der Eröffnung #RubensBisMakart. Auf Facebook sind wir live!
#HyacintheRigaud | Porträt des Fürsten Joseph Wenzel I. von Liechtenstein im Ornat des Ordens vom Goldenen Vlies
(1696–1772) | 1740 | © LIECHTENSTEIN. The Princely Collections, Vaduz–Vienna
17:01 – 15. 02. 2019
K vidění bude ode soboty například obraz Petera Paula Rubense Venuše před zrcadlem, obraz Země od manýristy Guiseppa Arcimbolda, který tvořil i na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, obraz Hyacintha Rigauda, který proslul jako portrétista francouzského krále Ludvíka XIV., ale i portrét malovaný štětcem Anthonise van Dycka či jedno z mnoha Canalettových benátských vedut. Uměleckou procházku napříč staletími uzavřou díla Friedricha von Amerlinga, který působil jako dvorní malíř rakouského císaře Františka Josefa I.
Ačkoli jsou některé z obrazů běžně k vidění i v městském paláci knížecího rodu v centru Vídně, podle ředitele Albertiny Klause Albrechta Schrödera prostory známé vídeňské galerie umožní nový přístup k vystaveným exponátům. „Díla působí úplně jinak, když nevisí tak vysoko jako v palácích, ale na úrovni očí,“ řekl.
Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v habsburské monarchii. Majetky měl i v Čechách, ale především na Moravě, kde vlastnil například Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO.
O značnou část majetků na území někdejšího Československa Lichtenštejnové přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Na konci minulého roku Nadace knížete z Lichtenštejna podala na český stát žaloby, v nichž žádá vydání svého někdejšího majetku, který podle ní český stát užívá neoprávněně.
