Zločinci podle zákona - mimořádný snímek o ruské mafii
Nikdy normálně nepracovali, přesto jsou milionáři. To jsou hlavní postavy dokumentu Zločinci podle zákona režiséra Alexandra Genteleva, kterému se během filmování podařilo získat důvěru několika čelních představitelů ruskojazyčného podsvětí. Vznikl tak mimořádný snímek o ruské mafii.
„Ten film poměrně dobře i plasticky mapuje jakýsi odcházející svět, a to bych rád zdůraznil, svět vorů v zákoně, tedy jakéhosi tradičního pojetí ruského organizovaného zločinu tak, jak jsme ho chápali po celou dobu, řekněme 20. století. Současné moderní koncepce již na tyto tradice nenavazují a pohled na ně je mnohem komplikovanější, jsou sofistikovanější ve svém modu operandi, a tím jsou v podstatě i latentnější,“ řekl Rádiu Česko odborník na organizovaný zločin z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Pojman, který film viděl už několikrát.
Podle Pojmana natočit podobný dokument o současných nejmodernějších typech a působení organizovaného zločinu nejde. Lidé se totiž tak otevřeně bavit nebudou.
Kdyby pracovali, znemožnili by se
To, že členové společenství nepracují, je styl života. Kdyby pracovali, tak se znemožní před ostatními vory v zákoně:
„Dokonce je znám případ z nedávné doby, kdy v září v Moskvě postřelený vor v zákoně Děd Chasan nechal publikovat záběry, kde jiní vorové v zákoně v táboře zametají, zkrátka v tom jejich společenství ztratili vážnost, a už je nikdo nerespektoval,“ uvedl odborník.
V čele organizace nemusí být přímo vor v zákoně: „Nemusí to být ani šéf konkrétní zločinecké organizace, spíš je to autorita, kterou uznává třeba i několik skupin, které navazují i na jiné tradice, které v té moderní koncepci bývají označovány jako banditské, a služeb vorů v zákoně bývá využíváno právě jako arbitrů, soudců, lidí, kteří mohou díky své autoritě řešit spor mezi skupinami.“
Skupiny mafiánského charakteru
„Ale ve srovnání s tím, co dnes považuji podle mě za největší nebezpečí, které s fungováním organizovaného zločinu působí, to je vytváření skupin mafiánského charakteru,“ upozornil Pojman.
Skupiny kromě kriminality legalizují zisky a mají aspiraci na moc. Navíc dnes mají novou generaci, která ale ještě není odborníky popsána. Voři v zákoně ale mají minimální úlohu.
„V září minulého roku v Moskvě byl pokus o atentát právě na jednoho z významných představitelů vorovského světa, vlastně po smrti Vjačeslava Ivankova držitele vorovské kasy Děda Chasana, který byl na začátku září postřelen. Zároveň s tím v září odchází z postu starosty Moskvy po 18 letech Lužkov a souvislosti mezi tím a tím někteří analytici hledají i v tom, že právě velká část vorovské kasy byla vložena do moskevských nemovitostí, a ty změny na moskevské radnici, poměrně významné, tuto investici mohly ohrozit,“ uzavřel odborník na organizovaný zločin z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Pojman.
