Templáři zůstanou na Zbirohu pro velký zájem do 10. května
Výstava Tvář Leonarda da Vinci - Příběh rytířského řádu templářů na zámku Zbiroh dnes měla přivítat poslední návštěvníky. Kvůli velkému zájmu ale byla výjimečná expozice prodloužena až do 10. května. Dnes by na výstavě měli přivítat 20 000. návštěvníka.
V šesti místnostech jsou vystaveny desítky exponátů. Některé z nich pocházejí z italských sbírek a dosud nebyly mimo území Itálie nikde vystaveny. K vidění jsou ale i nálezy pocházející z Francie, Německa a samozřejmě z Čech.
„Ze státního archivu z Ambergu tady máme olověnou buli templářského velmistra Bertranda z Blancfortu, což byl jeden z prvních velmistrů. Bula je datována 27. dubnem 1167. Je to nejstarší dochovaná bula, naprosto unikátní záležitost z německého kulturního okruhu,“ říká průvodce.
Samotná výstava začíná už ve vstupní hale zámku, kde vedle schodiště shlíží na návštěvníky templářský rytíř v klasické zbroji sedící na mohutném koni.
Právě na tomto místě jsou také muži, kteří výstavu navštíví, pasováni impozantním templářským mečem. Ženy do řádu přístup samozřejmě neměly.
„Bratře Davide, pasuji tě na rytíře templářského řádu. Budeš ale muset splnit tři sliby - a to slib cudnosti, čili žádné ženy, slib chudoby, takže odevzdáš všechny peníze našemu řádu, a hlavně slib poslušnosti," pokládá meč na ramena a hlavu jednoho z návštěvníků průvodce Josef Brož.
Ženy do řádu přístup samozřejmě neměly, a mně je proto doporučeno, ať odejdu do kláštera. Po chvilce předstíraného dohadování s průvodcem je mi ale deportace mezi jeptišky odložena až po skončení prohlídky.
A tak můžeme společně obdivovat slavnostní odění templářských velmistrů s typickým tlapatým křížem na hrudi, rytířskou výzbroj a další připomínky řádu, jehož počátky spadají někdy do roku 1095, který obestírá mnoho tajemství a legend včetně té o ztraceném templářském pokladu, a od jehož rozpuštění uplynulo právě teď 700 let.
V poslední, potemnělé místnosti, čeká zdánlivě s výstavou nesouvisející exponát - nedávno objevený údajný autoportrét Leonarda da Vinciho, který je v Itálii označovaný za národní kulturní památku a za hranice se vydal teprve podruhé.
„Zajímavé jsou ty otisky prstů, jsou tam tři - půlka dlaně, ukazovák a palec, které jsou identické se slavným obrazem, který se nachází v galerii v Krakově, a tím je Dáma s hranostajem."
Napadá vás otázka, proč je součástí výstavy o řádu templářů, kteří si původně říkali Chudí rytíři Kristovi, autoportrét snad největšího génia v dějinách lidstva?
„Z roku 1505 nebo 1510 se na nás dívá zvídavé oko muže, o němž se občas tvrdí, že byl také tajným velmistrem templářského řádu," odhaluje další kousek z historie bratrstva, které zpopularizoval zejména film Šifra mistra Leonarda natočený podle stejnojmenného románu Dana Browna, průvodce Josef Brož.