Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat?
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Dejvický „Kulaťák“ čeká proměna. Novou podobu Vítězného náměstí vybrala architektonická soutěž. „V rámci toho konceptu budou vznikat nové zelené plochy,“ vysvětluje architektka Pešková z ČVUT.
Navíc musí pracovníci správy parku dlouhodobě bojovat s invazí nezničitelného trnovníku akátu, který začali už před dávnými staletími coby okrasnou dřevinu v oblasti vysazovat Lichtenštejnové.
Jak se globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?
Na celém území České republiky dnes žije slabá stovka rysů, nejvíce na Šumavě a v Pošumaví. Žije samotářsky, nemá rád kočky domácí a lišky. Jeho pobyt se snaží monitorovat tzv. Rysí hlídky Hnutí DUHA.
Žily na samotách v oblasti, které se dodnes říká Kopanice, a byly to výborné bylinkářky, botaničky a psycholožky. Svá léčení rostlinnými lektvary často doprovázely i zaříkáváním.
Svět se mění a příroda s ním. Co platilo v minulém století, dnes už neplatí. Kdyby existoval stroj času a člověk z roku 1923 by se dostal do současnosti, patrně by vůbec nechápal, kde se to ocitnul.
Nejlepší tuzemští filmaři mají každý rok České lvy, nejlepší divadelníci ceny Thálie, hvězdy pop music Zlaté slavíky a ekologové mají Ceny Josefa Vavrouška.
My masu sbohem nedáváme, jíme ho jak o masopustu, tak po něm, a v éře blahobytu můžeme mít maso i několikrát denně. Jenže extrémní konzumace masa na celé planetě má fatální dopady.
V Česku je nejméně malých rodinných farem a statků v celé Unii. Také legislativa nahrává a pomáhá spíše těm velkým a „korporátům“, které mají výrobu potravin jako byznys.
„Nejtěžší bylo zvyknout si na málo prostoru,“ komentovala Kuckova manželka. To ale rodina vyřešila tím, že si postavila druhou maringotku. Jejich příběh zaznamenal pořad Natura.
Průnik do městské společnosti byl svým způsobem nutný. „Historici předpokládají, že možnosti reprodukce města z vlastních zdrojů byly po celý středověk i novověk dost omezené,“ říká etnolog.
Člověk může nejen ptákům závidět schopnost létat, protože přinejmenším stejný obdiv zaslouží hmyz. O jeho leteckých dovednostech vypráví host Leonarda Plus biolog a genetik Jaroslav Petr.
Ani v případě lososů a tuzemských dravých ryb se nedá spolehnout na to, že jsou ryby z čistě domácích zdrojů. V Česku ale nejsou k dostání ekologicky chovaní kapři.
Milada Petříková-Pavlíková byla také jedna z prvních žen-absolventek Českého vysokého učení technického a je spoluautorkou trojdomí z let 1921-1924 vytvořeného právě pro potřeby ČVUT.
49:36
