Vegetariánství není jen módní trend. Pokud lidstvo nesníží konzumaci masa, nepřežije, míní ekologové
Nastal masopust a s ním karnevaly a období konzumace masa všeho druhu. Tento zvyk jsme převzali od našich předků, kteří se tím připravovali na chudé postní období, které je čekalo od Popeleční středy až do Velikonoc. Z toho ostatně vzniklo i slovo karneval – latinsky carni vale i italsky carne levare znamená dát sbohem masu.
My ale masu sbohem nedáváme, jíme ho jak o masopustu, tak po něm, a v éře blahobytu můžeme mít maso i několikrát denně. Jenže extrémní konzumace masa na celé planetě má fatální dopady.
Chov zvířat se změnil na živočišnou velkovýrobu, kde se zvířata stávají hmotou, a protože se poptávka po mase zvyšuje, zvětšují se i obří velkochovy a kvete byznys s krmivem, rozšiřují se plantáže sóji, z níž se krmiva vyrábějí, a poté, co jsou zvířata vykrmena a poražena, cestuje jejich maso po celé zeměkouli.
Málokdy přemýšlíme nad tím, jak to zatíží klima a jaký vliv to má na krajinu i na počasí.
V Natuře na téma My a maso uslyšíte Jana Freidengera z hnutí Greenpeace, Yvonnu Gaillyovou z ekologického institutu Veronica, Annu Strejcovou ze spolku Zachraň jídlo a Milana Havla z hnutí Arnika. Připravila Markéta Ševčíková.
