Kmenové buňky dokážou efektivně vyléčit srdce poškozené infarktem
Výzkum vědců z kardiologického institutu Cedars-Sinai v Los Angeles publikovaný v odborném lékařském časopise Lancet potvrdil efektivitu léčby srdce poškozené infarktem pomocí kmenových buněk.
Buňky mají podle vědců nebývalou schopnost napravit jizvy způsobené infarktem a současně povzbudit růst zdravé tkáně.
Profesor Michael Aschermann z II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze upozorňuje, že pokusy léčby srdce po infarktu kmenovými buňkami už probíhají deset let.
„My jsme byli jedním ze tří pracovišť v České republice, které se pokusilo tuto techniku u nemocných po infarktu aplikovat. Odebírali jsme kmenové buňky z kostní dřeně. Projekt jsme nakonec společně s Vinohradskou nemocnicí ukončili předčasně, protože efekt přeměny na buňky srdeční svalové tkáně nebyl takový, jaký jsme předpokládali,“ přiznává.
Výzkum amerických vědců komentoval ve Světě o desáté profesor Michael Aschermann z VFN
Ke stejnému závěru prý dospěla řada dalších pracovišť po celém světě, totiž že kmenové buňky nemají takovou sílu, aby se změnily.
Problematika se tedy vrátila zpět do laboratoří a zkoušely se nové techniky, při kterých se kmenové buňky přeměnily na srdeční ještě dříve, než byly aplikovány do srdce. „Buňky správně připravené a poté aplikované zřejmě začaly mít lepší efekt,“ soudí Aschermann.
Jizvy na srdci vznikají při akutním srdečním infarktu, kdy se uzavře věnčitá tepna a do srdce přestane téct krev, která ho normálně zásobuje kyslíkem a živinami. Tkáň srdce se časem mění na vazivovou, která ztrácí kontrakční schopnost, a srdce v části postižené infarktem přestává správným způsobem pumpovat.
Uzavřenou tepnu je nutné co nejdříve otevřít. „Na to máme techniky a v tom jsme ve světě velice uznávaní, že jsme v časné fázi schopni pomoci většina pacientů,“ upozorňuje Aschermann.
