Naklonování ovce Dolly otevřelo cestu bezprecedentnímu výzkumu možností genetické manipulace chovných zvířat. Metoda je teoreticky použitelná i v případě člověka, a budila proto značné kontroverze.
Léčba kmenovými buňkami je v Česku zakázaná. Brněnská klinika Cellthera proto posílá své pacienty do Vídně. Její šéf Jaroslav Michálek se ostře ohrazuje, když je nařčen z pochybení.
Národní centrum tkání a buněk v Brně vyvíjí léčivý přípravek, který lze využít při léčbě pacientů s těžkým poškozením plic v ohrožení života, které způsobila nákaza koronavirem.
Brněnští vědci chtějí jako první v Česku v superčistých laboratořích izolovat lidské embryonální kmenové buňky. V takové formě je totiž můžou využít na léčbu prakticky jakékoli části lidského těla.
Vědkyně a senátorka za ČSSD Eva Syková skončila ve vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Na funkci místopředsedkyně rezignovala. Podle České televize museli pacienti platit jejímu týmu za účast v klinické studii, která se zabývala léčbou choroby ALS pomocí kmenových buněk. Účast ve studii je ale podle zákona bezplatná.
Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal z funkce ředitelku Ústavu experimentální medicíny Evu Sykovou. Kauza léčby kmenovými buňkami, na kterou upozornila Česká televize, prý poškodila dobré jméno akademie.
Lidem s poškozenou oční rohovkou by mohly v budoucnu pomoci kmenové buňky. Čeští vědci už unikátní metodu k záchraně zraku vyzkoušeli na zvířatech a teď chystají klinické testy na pacientech. Do kmenových buněk ale vkládají naději i pacienti s jinými zdravotními problémy. Podle některých odborníků se výsledky výzkumů zveřejňují dřív, než je prokázané, že léčba může být účinná.
Švédští a angličtí vědci zahájí v lednu první klinické testy, během kterých se pokusí léčit ještě nenarozené děti pomocí kmenových buněk. Odborníci doufají, že se jim podaří zmírnit projevy takzvané nemoci křehkých kostí, kdy se děti už rodí se zlomeninami a časté fraktury jim komplikují i další život.
Někteří odborníci varují před léčbou artrózy kmenovými buňkami. Může být podle nich zcela neúčinná. V Česku takovou metodu nabízí řada soukromých klinik a ambulancí. Podle zastánců je ale tato metoda šetrná a bezpečná. Pacienti s artrózou si od ní slibují, že se zbaví bolestí kloubů.
Na seznam výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami by mohla přibýt léčba takzvané diabetické nohy pomocí kmenových buněk. Lékaři o tom dnes jednali v pracovní skupině na ministerstvu zdravotnictví. Definitivní rozhodnutí ale nepadlo, jednání bude pokračovat na konci února.
Na seznam výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami by mohla přibýt léčba takzvané diabetické nohy pomocí kmenových buněk. Lékaři o tom chtějí jednat s ministerstvem zdravotnictví. Dnešní schůzky se také zúčastní zástupci několika odborných společností. Podle nich je zmíněný postup účinný a bezpečný, proto doporučují novelizovat úhradovou vyhlášku. Proti je ale například ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO.
Na seznam výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami by mohla přibýt léčba kmenovými buňkami. Ministerstvo zdravotnictví se chystá změnu navrhnout příští rok. Metoda se uplatňuje u diagnózy takzvané diabetické nohy, tedy soubor potíží včetně nehojících se ran dolních končetin. To by se týkalo zhruba pěti set pacientů.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD se ostře ohradil proti informacím v dnešní MF Dnes, kterou vlastní jeho vládní kolega, ministr financí a lídr hnutí ANO Andrej Babiš. Podle Němečka jsou informace v článku o léčbě diabetiků kmenovými buňkami lživé a mají za cíl ho poškodit. Přestřelka obou ministrů zaujala sněmovní opozici a vstoupil do ní už také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Nemocným Amyotrofickou laterální sklerózou (ALS) by mohly pomoci kmenové buňky kostní dřeně. Podle českých vědců můžou průběh choroby zpomalit a život pacientů tím pádem prodloužit. Vyléčit nemoc ale bohužel zatím neumějí.
Už třetí den putují dva hendikepovaní studenti napříč Moravou v rámci projektu ZTePilí muži na cestách. Propagují léčbu kmenovými buňkami a současně také vybírají peníze na náročnou léčbu Lubomíra Kopala z Bruntálu.
David Szotkowski a Miroslav Večeřa mají za sebou první kilometry charitativního pochodu napříč Moravou. Projektem ZTePilí muži chtějí tito dva vysokoškoláci s neurologickým onemocněním upozornit na výzkum a využití kmenových buněk.
Dva vysokoškoláci, dvě neurologická onemocnění, 269 kilometrů pěší chůze a především odhodlání pomoci dobré věci. To je akce, která má seznámit veřejnost s výzkumem kmenových buněk. Díky nim se totiž dají neurologické poruchy léčit. Dva hendikepovaní dobrodruzi vyrazili na dlouhou cestu z Bílé Vody na Jesenicku až do Lanžhota.
Každý druhý padesátník trpí artrózou kloubů. Onemocnění je velmi bolestivé a zpravidla končí operací a náhradním implantátem. Průlom může ale přinést biologická terapie pomocí kmenových buněk. Ukázala to unikátní ortopedická studie, na které se podíleli čeští lékaři a vědci a odborníci ze Slovenska, Litvy a USA. U skoro 80 procent pacientů se zmírnily bolesti nebo úplně přestali kulhat.
Pokrok v boji s Parkinsonovou chorobou, ale i řadou dalších nemocí může přinést objev, který dnes zveřejnili vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Popsali, jak funguje enzym, který v embryonálním stádiu rozhoduje o účelu kmenových buněk. Tyto buňky se dají využívat při léčbě některých onemocnění a poruch organismu.
Plzeňští chirurgové začali jako první v republice používat kmenové buňky při operacích nádorů jater. Je to převratná a velmi nadějná metoda, která je celosvětově teprve v začátcích. V Plzni už ale pomohla 12 pacientům, kteří by jinak neměli šanci přežít.
Výzkum vědců z kardiologického institutu Cedars-Sinai v Los Angeles publikovaný v odborném lékařském časopise Lancet potvrdil efektivitu léčby srdce poškozené infarktem pomocí kmenových buněk.
Stejně jako lidé, i zvířata trpí řadou neduhů. Od těch spojených s pohybovým aparátem by jim mohla už brzy začít pomáhat léčba kmenovými buňkami. Jeden příběh šťastně uzdraveného psího pacienta natočila redaktorka Českého rozhlasu Eva Rajlichová.
Maso už v budoucnu nemusí pocházet jen ze zabitých zvířat. Nizozemský vědec Mark Post dostal 300 tisíc eur na to, aby se do jednoho roku pokusil vyrobit hamburger z kmenových buněk. Maso vytvořené v laboratoři by do budoucna mohlo vyřešit otázku nasycení stále rostoucí světové populace.
V zemích sedmadvacítky by do budoucna nemělo být možné přijímat patenty, které kvůli získávání kmenových buněk počítají s ničením lidských zárodků. Zakázal to soudní dvůr Evropské unie.
Vědcům se podařilo vypěstovat kmenové buňky dvou ohrožených druhů zvířat, nosorožce bílého severního a drilla černolícího, ohrožené západoafrické opice. S odkazem na odborný časopis Nature Methods o tom informuje BBC.
Živý transplantát jde nahradit syntetickým, pokrytým kmenovými buňkami. Poprvé to vyzkoušeli lékaři ve Stockholmu, kde šestatřicetiletému muži s rakovinou voperovali umělou průdušnici.