Bez korupce i bez zaháčkování finančními zájmy se Češi mohou dostat ke specializované zdravotní péči – a měli by na to být hrdí, myslí si odborník na srdce Petr Neužil.
Chytrá aplikace s hrudním pásem pacientce opakovaně zaznamenává EKG a srdeční puls. Výsledky měření by měly dát pacientovi především odpověď na to, jestli je potřeba, aby vyhledal svého kardiologa.
Rychlejší, přesnější, šetrnější, a ještě ke všemu český. Takový je nový katetr, který kardiologům z Nemocnice Na Homolce nově pomáhá v léčbě pacientů s fibrilací srdečních síní.
Před necelými dvaceti lety byl spoluzakladatelem experimentální laboratoře, dnes je primářem kardiologického oddělení v nemocnici Na Homolce. Petr Neužil vysvětluje původní myšlenku laboratoře.
„Adaptace na teplo trvá řádově osm až čtrnáct dní a je mnohem účinnější a rychlejší u lidí, kteří už jsou nějakým způsobem trénovaní,“ říká Vladimír Tuka.
Přes vysokou úroveň současných výzkumů jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice stále nejčastější příčinou úmrtí. Náš životní styl tomu ale může pomoct předcházet.
Jan Marek je profesor, uznávaný zejména za svoje působení v oblasti dětské kardiologie. „Získat dárce malého srdce je strašně složité,“ popisuje v rozhovoru problémy spojené se zákroky u dětí.
Státní ústav pro kontrolu léčiv přípravek Cardiform, k jehož propagaci smýšlený rozhovor míří, zařadil v létě na černou listinu léčivých přípravků. A to poté, co na něj upozornil iROZHLAS.cz.
„Prakticky každý kuřák většího množství cigaret rozvine předčasné projevy aterosklerózy, jako infarkt myokardu, mozková příhoda nebo postižení periferních tepen,“ upozorňuje kardiolog Josef Kautzner.
„Měly by nám umožnit snížit dávku záření, snížit množství kontrastní látky, které pacientovi musíme aplikovat, a tím pádem by to mělo být pro pacienty bezpečnější,“ popisuje přednosta kliniky.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz připouští, že zvažuje právní kroky. „Nezajímá mě ani tak postih, spíše mě irituje stupidita toho kontextu, protože bych v životě neřekl formulace, které tam jsou použity.“
Kdykoli se nebude pacient cítit dobře, natočí si EKG. Získá tak klid, protože je jeho srdce pod dozorem, a ošetřující lékař ušetří čas. Záznamy totiž zpracovává umělá inteligence.
Šance na přežití infarktu v Česku strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů.
Začala bych odkládáním svršků neboli otužováním vzduchem. Neměli bychom se tolik oblékat. A tomu už se dá říkat otužování. Bez vystoupení z komfortní zóny nedosáhneme ničeho,“ tvrdí lékařka Kociánová.
Součástí nového pracoviště ve vítkovické nemocnici v Ostravě jsou dvě ambulance a také místnost pro šest až osm pacientů, kde se připravují na zákrok nebo po něm odpočívají. A rovněž operační sály.
Uznávaný kardiochirurg se významnou měrou zasloužil o to, že Česko patří mezi světovou špičku v léčbě vrozených srdečních vad u dětí. V roce 2010 převzal medaili Za Zásluhy prvního stupně.
Nové nakažené odhalilo další kolo testování po pěti dnech od prvního odběru vzorků, řekla mluvčí společnosti Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová.
O výskytu onemocnění mezi zaměstnanci nemocnice informovala média v úterý, od té doby se podle mluvčí nemocnice potvrdila infekce u dalšího zdravotníka. Hygienici nyní pracují na trasování.
Kardiostimulátory pomáhají lidem už přes 60 let. V Česku má srdeční implantát léčící arytmii přes čtvrt milionu lidí. A kardiologové proto chtějí otestovat, jestli mohou tito lidé řídit elektromobil.
Novinářům výzkumníci ukázali nehybné srdce o velikosti třešně plovoucí v tekutině. „Je to poprvé, co bylo s pomocí tiskárny vytvořeno celé srdce s buňkami a cévami,“ řekl profesor Tal Dvir.
Lidé si většinou srdeční selhání představují jako náhlou bolest na hrudi. Tak tomu však ve skutečnosti nebývá. Alespoň ne ve většině případů, vysvětlil Radiožurnálu kardiolog Richard Češka.
Dnes a denně jsme bombardováni nespočtem reklam na nejrůznější preparáty, které komukoliv zaručují pevné zdraví a skvělou fyzičku. Při troše dobré vůle si tedy naordinujeme přesvědčení, že nějaké debaty o rekreačním sportování můžeme bez výčitek svědomí ignorovat. A co na to lékař?
Dva vědci z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové během svého výzkumu objevili látky, pomocí nichž dokáží určit, jestli bude mít daný člověk problémy se srdcem. Díky tomu mohou takového pacienta začít včas léčit. Lékaři věří, že v blízké budoucnosti by se jejich metoda mohla v budoucnu používat i na dalších specializovaných pracovištích.
Dětští kardiologové hledají metody, díky kterým by pacienti v dospělosti nemuseli na další složité operace. Novinky a trendy v léčbě vrozených srdečních vad jsou jedním z hlavních témat lékařského kongresu, který až do soboty hostí Praha.