Předávání žertovných Nobelových cen odkrylo 'pravé perly' světové vědy
Vědci z celého světa si dali sraz na Harvardově univerzitě, aby ocenili ty nejbláznivější mezi sebou. Už po 22. hodině se předávaly žertovné Nobelovy ceny. Laureáti je přebrali z rukou držitelů skutečných Nobelových cen.
Cenu před 22 lety založil Časopis nepravděpodobného výzkumu. Ten ji sponzoruje dodnes a sám upozorňuje, že většina oceněných projektů byla publikována v seriozních časopisech a má praktické využití.
Cílem komise je upozornit, že věda může být zábavná, zvláštní i absurdní. I vědci totiž mají smysl pro humor, což dokazují během ceremoniálu třeba hromadným házením papírových vlaštovek nebo tím, že pokud děkovná řeč přesáhne jednu minutu, malá holčička začne křičet: nuda!
O předávání žertovných Nobelových cen mluvil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Ondřej Bouda
Jednoznačný vítěz se v kategoriích vybírá dost těžko, potenciálních kandidátů je opravdu velké množství.
V oblasti psychologie například vyhrálo zjištění, že pokud se nakláníte doleva, Eiffelova věž se zdá být menší. V akustice porota ocenila zařízení, které zastaví snad každého řečníka tím, že mu jeho vlastní proslov hraje s drobným zpožděním.
Cenu za neurologii získal objev mozkové aktivity u mrtvých lososů. V oblasti fyzika zase dominoval tým vědců, který sestrojil rovnici předpovídající tvar culíku. Za dynamiku kapalin vyhrálo objasnění toho, proč za chůze téměř vždy vylejeme hrnek s kávou.
V oblasti medicíny porota odměnila dva lékaře, kteří radí kolegům, jak minimalizovat šance na výbuch pacienta při kolonoskopii. Zaujal také nový objev v anatomii, šimpanzi prý poznají jiné šimpanze i podle fotografií jejich pozadí.
Obligátní cenu za mír získala ruská společnost, která umí ze starých výbušnin vyrábět nové diamanty. I když jde jen o nanodiamanty vhodné k průmyslovému užití.
Objevy vznikají různě, někdy vědcům pomůže náhoda, jindy se jedná o cílený dlouholetý výzkum.Třeba autoři studie o vylévajícím se kafi přiznali, že pouze chtěli spočítat, proč většina kolegů na konferenci měla polité sako.
V případě mozkové aktivity mrtvých lososů vědci jen kalibrovali velmi sofistikovaný přístroj na měření mozkových vln. Ukázalo se, že ačkoli žádné vlny prokazatelně nejsou, i přesto lze nějaké naměřit. Pro ostatní vědce je nepochybně důležité, aby o této chybě věděli.