Firmy dluží na daních 135 miliard, NKÚ upozorňuje na fiktivní společnosti
Firmy dluží státu na daních desítky miliard korun. Ke konci roku 2012 se celkový objem nezaplacených peněz podle Nejvyššího kontrolního úřadu zvýšil téměř o 30 procent na 135 miliard korun. Většina dluhů se týká daně z přidané hodnoty. S dluhy podniků roste i počet případů, u kterých stát velmi těžko peníze vymáhá zpět.
Největší podíl na dluhu mají nedoplatky na dani z přidané hodnoty. Podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu se mezi roky 2010 až 2012 zvýšily ze zhruba 57 miliard na více než 82 miliard korun.
DPH je z pohledu platby daní problémem dlouhodobě. Některé firmy za zboží, se kterým obchodují, sice uvedou v daňovém přiznání zvýšenou sazbu, ale už ji neuhradí. A tím stát přichází o miliardy. DPH je totiž jednou ze základních složek příjmů státního rozpočtu.
Podle NKÚ jsou největšímu dlužníky takzvané účelově založené nebo také fiktivní společnosti. Některé z nich už například neexistují nebo je velmi těžké sehnat majitele.
Často mají také virtuální sídlo – jsou zapsané v obchodním rejstříku, ale fyzicky na uvedené adrese nesídlí. Je to v podstatě pouze pronájem adresy, což ovlivňuje vymáhání dluhu.
„Největší problémy jsou s firmami, které jsou předlužené a ukončí svoji činnost, to je ale pochopitelné. Potom ale jsou tzv. nekontaktní daňové subjekty nebo daňové subjekty, které účelově mění sídlo a jsou nedohledatelné. U těchto se domníváme, že se jedná o záměrnou činnost, nějaké mafiánské spojení,“ říká prezident NKÚ Miloslav Kala.
„Takové společnosti existují pouze velmi omezený čas a často v okamžiku podání daňového přiznání zanikají. Takový rizikový subjekt existuje často jen několik týdnů, maximálně měsíc. Jsou to subjekty bez majetku, bez sídla, bez reálného ekonomického a personálního zázemí,“ vysvětluje mluvčí Generálního finančního ředitelství Jitka Ježková.
Pokud Finanční správa narazí na fiktivní firmu, pak je postup velmi složitý. Vymáhání nedoplatků u některých těchto podniků proto nelze ani zahájit.
Podezřelé firmy zaplatí daň předem
Stát se snaží výběr daní zlepšit i úpravou některých pravidel a postupů. „Běží pilotní projekt na Generálním finančním ředitelství, který by měl zajistit, že se začne pohledávka vymáhat co nejdříve. Druhá záležitost je, že stát by měl zajistit u podezřelých firem výběr daně před tím, než proběhne transakce,“ popisuje šéf NKÚ Kala.
Někteří podnikatelé si však stěžují, že stát přenáší svou zodpovědnost na ně. Od letošního ledna totiž ručí firmy i za odvedení daně v případě, že posílají platbu dodavateli na jiný účet než na ten, který eviduje Finanční správa. Opatření se vztahuje na platby nad 700 tisíc korun.
Velké daňové úniky by mohla řešit finanční policie, zvažují ministři financí a vnitra
Číst článek
Podle prezidenta NKÚ musí stát hledat cestu, jak efektivně zajistit výběr daní. Jejich neplacení totiž v konečném důsledku poškozuje i poctivé podnikatele.
„Rozumím tomu, že zátěž na podnikatele je velká. Na druhou stranu není možné, aby 130 nebo 140 miliard korun nebylo vybráno. A to dalších 120 miliard korun už finanční úřady odepsaly, ty už vůbec nebudou vymáhat,“ upozorňuje Miloslav Kala.
Jeden pracovník na 600 dlužníků
Negativní vliv na zpětný výběr daní má podle NKÚ klesající počet pracovníků finančních úřadů, kteří nedoplatky vymáhají. Na kontrolovaných úřadech Finanční správy připadá na jednoho pracovníka zhruba 600 dlužníků. Vymáhání dluhů nepříznivě ovlivňují i časté změny právních předpisů.
Finančním úřadům také chybějí specialisté, kteří by se soustředili pouze na daně. S daňovými úniky a hospodářskou kriminalitou by mohla nově bojovat finanční policie – o jejím založení chce jednat ministr financí Andrej Babiš z ANO s ministrem vnitra Milanem Chovancem z ČSSD.
Podle Babiše je také možné změnit náplň práce už existujících policejních složek, jako jsou Útvar na odhalování organizovaného zločinu a protikorupční policie. Finanční policie ale není žádnou novinkou. Už dříve fungovala za exministra vnitra Ivana Langera z ODS, který ji před osmi lety zrušil.
