Ve zprávě vydané v pondělí NKÚ uvedl, že systém bude vznikat devět let místo plánovaných tří, a plánované náklady na něj stouply z původních 482 milionů na 903 milionů korun.
NKÚ zveřejnil výroční zprávu za loňský rok. Kritizuje v ní ústavní péči a nedotaženou digitalizaci. „U nás vládne dlouhodobě naprostý nezájem cokoli v této oblasti měnit,“ vysvětluje politoložka.
Dotace ovládla síť stovek zprostředkovatelů, kteří zájemcům slibují, že jim příděl peněz zařídí. A úřady se při schvalování zaměřují na formality, kritizuje systém dotací prezident NKÚ Miloslav Kala.
Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun, píše Nejvyšší kontrolní úřad.
Podpora státu za 1,1 miliardy korun v letech 2019 až 2023 podle úřadu přesto pomohla. Ze zanedbaných a nevyužívaných nemovitostí o rozloze 27,4 hektaru se díky dotacím stal například obecní úřad.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) spolu s resorty školství a zdravotnictví ani po 16 letech a vynaložení stovek milionů korun nedokončily transformaci systému péče o ohrožené děti, píše NKÚ.
„Samo NKÚ konstatovalo, že tímto nelze říct, že komunikace je nebezpečná, ale komunikace v té chvíli pouze vykazuje dílčí závady,“ říká pro Radiožurnál šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.
Úřad vlády a ministerstvo zahraničí při financování českého předsednictví EU postupovaly správně, uvádí NKÚ. Výjimkou byl jeden summit v Praze, na který úřad vlády využil peníze bez zadávacího řízení.
Směrnice se do zákona dostaly v letech 2019 a 2020. Kontrolní úřad prověřoval, zda po jejich zavedení klesly daňové úniky a zlepšil se výběr uvedené daně.
Občané musí úředníkům MPSV dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Klíčové IT projekty resortu zůstávají nedokončené, uvedl NKÚ k výsledkům kontroly peněz na digitalizaci.
Dotace podporující rozvoj nákladní kombinované dopravy namísto silniční nedosahují podle Národního kontrolního úřadu (NKÚ) svých cílů. Úřad viní zejména špatný stav českých železnic.
Rozšiřování EET už po dvou vlnách zastavil verdikt Ústavního soudu, podle kterého systém kladl na podnikatele příliš velké povinnosti, přičemž řadu informací si stát může zjistit jinými způsoby.
Změna by měla navazovat na tzv. mediální novelu, kterou nedávno schválila vláda a která počítá se zvýšením koncesionářských poplatků. ČT se kontrolám Nejvyššího kontrolního úřadu nebrání.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) konstatoval, že Národní sportovní agentura za čtyři roky existence neposílila transparentnost a nezavedla funkční systém vyhodnocování dotací.
„Za dva roky vlády se zvýšily výdaje státu o 25 procent ročně,“ říká Jan Volný z ANO. „Vždycky se dá dělat více, ale myslím, že vláda dělá, co je reálné,“ oponuje Vojtěch Munzar z ODS.
Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala popisuje, jak podle něj hospodaří stát: „Zrovna štika v rybníku nejsme. Jsme takový ten líný kapr někde u dna.“
„Nepropadám beznaději nad stavem naší země, i když – havlovsky řečeno – nevzkvétá,“ napsal v úvodu výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 prezident úřadu Miloslav Kala.
Za posledních sedm let dal stát na podporu turismu v regionech více než 431 milionů korun. Jestli ale peníze skutečně pomohly zlepšit komfort turistů, není možné ověřit, kritizují kontroloři.
Chemické vojsko podle kontrolorů nemůže komplexně podporovat činnost bojových jednotek armády. Kromě toho také pouze částečně plní některé cíle sil NATO.
Za 32 let zaplatil stát za odstraňování starých ekologických zátěží už víc než 60 miliard korun, tempo likvidace je ale stále pomalé. Vyplývá to z pondělní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Měkké cíle jsou místa, kde se shromažďuje větší množství lidí, například školy nebo nemocnice. Podnět v polovině ledna projednalo širší vedení NKÚ a rozhodlo se, že investice prověří ještě letos.
Hlavní problémy bytové politiky, zejména dostupnost a kvalita bytového fondu, podle kontrolorů dlouhodobě přetrvávají. Podle ministerstva pro místní rozvoj je jde o nelichotivé vysvědčení hnutí ANO.
Pokud by se dodrželo pravidlo částečné kompenzace, stát by ušetřil až 4,4 miliardy korun. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu za roky 2020 a 2021.