Obor egyptologie slaví sto let, Češi v něm patří mezi světovou špičku
Egyptologie je jedním z mála českých humanitních oborů, který se proslavil i ve světě. Čeští egyptologové patří už desítky let k mezinárodní špičce, poslední dobou dobou navíc slaví i velké objevy a úspěchy. Letos je to přesně sto let, kdy se na pražských univerzitách začal tento prestižní obor vyučovat.
Více než padesát let mají Češi archeologickou koncesi na pyramidovém poli v Abúsíru nedaleko Káhiry. Právě odtud pochází ty největší objevy.
„Z poslední doby asi největším úspěchem bylo odkrytí hrobového komplexu princezny Šeretnebtej a členů její rodiny,“ popisuje arabista a egyptolog Ladislav Bareš.
V loňském roce se tento nález dostal dokonce i na seznam deseti světově nejvýznamnějších archeologických objevů.
Do Egypta se vědci vydávají dvakrát ročně, na jaře a na podzim, kdy je možné v tamějších podmínkách pracovat. Mezi nimi je i egyptoložka Hana Vymazalová. Na první pocit, kdy s kolegy našli princezninu hrobku, si dobře vzpomíná.
„Všichni jsme byli velmi překvapení, protože jsme princeznu na tomto místě vůbec nečekali,“ říká.
Při prvním vstupu do hrobky jsou archeologové opatrní. Prozkoumají, jestli je stabilní podloží a nehroutí se stropy. Všechny objevy pak ale zůstávají v Egyptě, nic se ze země nesmí vyvážet.
Egyptologie se na pražských univerzitách začala přednášet před sto lety.
„Tenkrát to bylo na Německé filozofické fakultě, od roku 1919 to potom bylo na České filozofické fakultě, kde začal přednášet pozdější profesor a akademik František Lexa,“ vysvětluje Ladislav Bareš.
Studium egyptologie je velmi náročné, potvrzuje doktorandka Martina Bartoňová. „Staroegyptský jazyk, bych řekla, že je to úplně nejhorší nebo nejtěžší, co jsme měli,“ vzpomíná.
